Příběhy domů
Databáze budov a míst, která nesou pozoruhodné příběhy.
Vězeňské tábory, znárodněné paláce, kultovní kluby, místa odporu i revoluce.
Všechny budovy 628
Administrativní budova Ferrum, Legerova čp. 578/70
Legerova čp. 578/70
Původně v těchto místech probíhalonovoměstské barokní opevněnía křižovatkaLegerovysVocelovouulicí vznikla na pozemku těsně před bývalýmbastionemsv. Xaveria, který stál přímo předSlepou bránou. Po zbourání hradeb se zde stavělo již od sedmdesátých let 19. století, ale mnoho starších domů nahradily v průběhu dalších let novostavby, což je příklad i kubistické budovy Ferrum.
Administrativní budova Office Centre Vinohrady. Římská 499/15
Římská čp. 499
Zástavba v této části Římské, tehdy Brandlovy, ulice vznikala již od sedmdesátých let 19. století, tedy na počátku velkého urbanistického rozmachu Královských Vinohrad. Nalezneme zde však nejen historizující, ale i secesní, puristickou, funkcionalistickou a novodobou architekturu.
Administrativní budova Vojenských staveb
Boženy Němcové čp. 1881
UliceBoženy Němcové, která vznikla roku 1896 na místě zbořených hradeb, se nachází na samém okrajiNového Města pražského. Stála zde téždětská nemocnicena Karlově, která zanikla při budováníNuselského mostu. Většina domů v této ulici má historizující výraz, ale výjimku představuje Administrativní budova Vojenských staveb.
Anatomický ústav 1. LF UK, U Nemocnice čp.1563/3
U Nemocnice 1563
Budova Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy byla původně anatomickým ústavem s histologickým oddělením Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po rozdělení univerzity na českou a německou část, připadla budova ústavu německé lékařské fakultě.
Architektura brutalismu v Praze 2
Ke Karlovu čp. 459
Brutalismus se vyznačuje přiznáním materiálů a konstrukcí, které nebývají zakryté obklady nebo podhledy, a nejednalo se pouze o beton, ale i ocel nebo cihly. Na území Prahy 2 se též nachází několik staveb postavených ve stylu brutalismu.
Architektura historismu v Praze 2
Nové Město
Historismus je umělecký, v našem případě architektonický styl, rozšířený hlavně v 19. století, a název vychází z tvarosloví tohoto slohu, které se vyznačuje návratem k historickým stylům. Na území naší městské části nalezneme několik významných staveb v tomto slohu, a hlavně vinohradská zástavba je z valné části historizující.
Architektura internacionálního stylu v Praze 2
Vyšehradská 57
Architektura internacionálního stylu se vyznačovala důrazem na objem, používáním lehkých, sériově vyráběných průmyslových materiálů, redukcí ornamentální výzdoby i barevnosti. Typickým znakem se staly závěsné prosklené stěny, tvořící fasády. Na území naší městské části vzniklo několik, často významných, staveb postavených v internacionálním stylu.
Architektura rané moderny v Praze 2
12000
Raná moderna navazuje na geometrickou fázi secese, ale na rozdíl od ní se prakticky zbavila ornamentální výzdoby. Typické je užívání pohledového cihlového zdiva, často v kombinaci s drásanými omítkami, nebo zvýraznění tektoniky. Na území Prahy 2 se nachází několik mimořádných staveb postavených ve stylu rané moderny.
Architektura sorely v Praze 2
Anglická 18
Sorela, resp. architektura socialistického realismu se vyznačuje užitím symetrie a čerpáním z historických vzorů, zvláště z antiky, renesance a klasicismu, a též proto stavby často doplňovala sochařská výzdoba nebosgrafita. I na území naší městské části též nalezneme několik staveb ve stylu sorely, většinou však v umírněné podobě.
Arcibiskupský palác Olomouc
Wurmova 562/9
Barokní palác na Wurmově ulici v Olomouci, sídlo arcibiskupa olomouckého. Postaven v 18. století na místě starších staveb. V roce 1820 zde byl korunován čtyřletý Ferdinand I. jako moravský markrabě. Palác uchovává bohaté sbírky umění a historické interiéry. Většinou nepřístupný veřejnosti.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie Mariánská Týnice
Mariánská Týnice 1
Nedokončená barokní bazilika v Plzeňském kraji, jedno z vrcholných děl Kryštofa Dientzenhofera. Stavba byla zahájena v roce 1720, ale nikdy nebyla zcela dokončena kvůli zrušení kláštera za josefinských reforem. Dnes je součástí muzejního areálu s expozicí barokního umění.
Bazilika sv. Ludmily
náměstí Míru
Katolický kostel je hlavní dominantou vinohradskéhonáměstí Míru. Typická neogotická památka postavená povzniku Královských Vinohradv letech 1887 - 1893 z iniciativy představitelů obce. Postaven podle návrhů architekta Josefa Mockera. Zasvěcen sv. Ludmile roku 1893. Dále byl dotvářen jeho bohatý interiér. V roce 2022 byl kostel povýšen na baziliku minor.
Bašta sv. Ludmily, Vyšehrad
Vyšehrad
Vyšehradská vyhlídka je jednou z nejnavštěvovanějších pražských památek, přesto si to málokterý turista uvědomuje. Jedná se o bastion č. 36 (XXXVI), nebo chcete-li, baštu sv. Ludmily, součást barokního opevnění Vyšehradu, jehož výstavbu zahájil architekt a stavitel Carlo Lurago.
Borůvkovo sanatorium, dvojdům Legerova čp. 1627/61 a 1607/63
Legerova 61 a 63
V Legerově ulici v domě 1627/61 z roku 1882 se původně nacházelo sanatorium MUDr. Vladimíra Borůvky zaměřené na movitější prvorepublikovou klientelu. V roce 1931 byl k sanatoriu připojen sousední dům č.p. 1607/63. Za protektorátu došlo ke změně na specializovanou kliniku popálenin. Na klinice za totality zemřeli farář Josef Toufar (1950) a studentJan Palach(1969).
Botanický ústav Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Na Slupi čp. 433/16
Benátská 433/2
V areálu Botanické zahrady se nachází budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a původní vrátnice, v níž se nalézá studijní oddělení této fakulty. Obě stavby pocházejí z let 1897-1898, budova botanického ústavu byla v letech 1923-1924 přistavěna.
Braunův dům (U Kamenného stolu, Salmovský palác), Karlovo náměstí čp. 671/24
Karlovo náměstí 671/24
Palác stojí na místě dvou gotických domů, přestavěn byl v renesančním a barokním slohu, dnešní podoba je klasicistní. V letech 1714 až 1738 zde bydlel význačný pražský sochařMatyáš Bernard Braun, který zde i zemřel.
Braunův dům, Karlovo náměstí čp. 671/24
Karlovo náměstí 671/24
Na domě stojícím na nároží Karlova náměstí a Řeznické je umístěna pamětní deska připomínající historii domu. Zejména skutečnost, že zde žil, tvořil a nakonec i zemřel v 18. století barokní sochař Matyáš Bernard Barun.
Budova Charles Square Center, Karlovo náměstí čp. 2097/10
Karlovo náměstí 10
Moderní administrativně obchodní budova vystavěná jako Charles Square Center, je novou masivní skleněnou dominantouKarlova náměstí. Stojí od roku 2002 na rohuResslovy ulice, na místě někdejšíhodomu U Šálků,zbořeného v roce 1938. V roce 2024 byl komplex přejmenován na Karlák Square Center.
Budova Jedličkova ústavu a školy pro postižené děti, V Pevnosti čp. 13/4
V Pevnosti 4
Na místě dnešního Jedličkova ústavu se kdysi nacházela mohutná věž, nahrazená ve druhé polovině 17. století malým domkem. Tento domek byl postupně rozšířen. V roce 1912 z popudu Profesora MUDr. Jedličky zde byl zřízen Ústav pro postižené děti, pro něž byla stavba přebudována Matějem Blechou na provizorní sanatorium. Současná podoba je z roku 1996.
Budova Mateřské školy, Koperníkova čp. 1071/7
Koperníkova 1071/7
Koperníkova ulice, která vznikla již roku 1889 a od té doby nese své jméno, má velice pestrý charakter. A to nejen z hlediska architektonických stylů, ale i typologie zástavby. Jelikož spojuje městský urbanismus centra Vinohrad s Havlíčkovými sady, tak je sama bohatá na zeleň. Nalézají se zde nájemní domy i vily, a k druhému typu lze přiřadit i budovu bývalé evangelické fary.
Budova OMG Panorama, Škrétova čp. 490/12
Škrétova 12
Obdélný blok domů meziŠkrétovouulicí,Vinohradskou, tehdy Jungmannovou třidou, a ulicemiRubešovouiŘímskou(dříve Brandlovou), který vznikl na hranici Královských Vinohrad v lokalitě před bývalou Koňskou bránou, prakticky zanikl při výstavbě Severojižní magistrály. Zbylou část parcely na půdorysu trojúhelníků využily novostavby z přelomu tisíciletí.
Budova Teplotechny, Ječná čp. 243/39a
Ječná 243/39a
V původně středověkéJečné ulicise nacházejí stavby od doby baroka po 20. století. K nejmladším domům na této komunikaci patří budova Teplotechny ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, vyznačující se umírněným brutalismem.
Budova Urologické kliniky, Ke Karlovu čp. 459/6
Ke Karlovu 459/6
Lokalita, na které se nachází tato nemocniční stavba, se nachází prakticky na východním konci Nového Města pražského, těsně před bývalým opevněním. Na území mezi ulicemiWenzigovou,Ke Karlovu,ApolinářskouaSokolskoutřídou vznikla v minulosti prakticky jen tzv.Kupecká nemocnicea domek čp. 459 z 18. století. V letech 1993Karel Prager navrhl poblíž stojícícentrální kotelnu.
Budova bývalé Tělocvičné jednoty Pražské, Sokolská čp. 1437/43
Sokolská 43,
Výstavba Ullmannovy budovy Sokola Pražského na rohu ulicSokolskéa Žitné je spjata se založením vlastního tělocvičného spolku. Výstavba se váže k roku 1863, tedy rok po založení Tělocvičné jednoty Pražské, u jejíhož zrodu stál Jindřich Fügner, Miroslav Tyrš, Jan Evangelista Purkyněa další významné osobnosti své doby. Interiér budovy je vyzdoben malbami Jana Preislera aFrantiška Ženíška.
Budova bývalé České polytechniky (dnes ČVUT), Karlovo náměstí čp. 293/13
Karlovo náměstí 13
Architektem Ignácem Vojtěchem Ullmannem navržená novorenesanční stavba tvoří dominantu pražského Karlova náměstí. Ullmannův plán vyhrál soutěž na vybudování polytechniky roku 1867 a její kolaudace proběhla v roce 1875. Nejvyšší patro středového rizalitu je osazeno deseti sochami Josefa Václava Myslbeka.
Budova bývalého c. k. trestního soudu
Spálená 2
Od dob vlády Josefa II. se na místě bývaléNovoměstské radnicenachází sídlo trestního soudu. K přestavbám jeho budov se přistoupilo mezi lety 1806-1811, tehdy podle návrhu stavitele Karla Schmidta. Neorenesanční novostavba c.k. trestního soudu ve Spálené ulici pochází z let 1900 až 1903 od architekta Emila Förstera.
Budova poštovního úřadu, Moravská čp. 1530/9
Moravská 1530/9
VMoravské ulici, probíhající od Sadů Bratří Čapků až k Sázavské ulici, nalezneme domy s historizujícími, secesními i puristickými fasádami. Posledně jmenovaným stylem se vyznačuje také budova poštovního úřadu v bloku mezi Moravskou, Budečskou, Korunní a Šumavskou ulicí.
Budova Československé obchodní banky, Anglická 140/20
Anglická čp. 140
Anglickáulice vznikla ze staré cesty, vedoucí od Žitné brány na jihovýchod a zástavba zde vyrůstala od sedmdesátých let 19. století. Proto zde nalezneme stavby historizující, secesní, funkcionalistické, ve stylu tzv. sorely i zcela moderní, což je též případ bankovního domu ČSOB.
Budovy Sdružení projektových ateliérů, Vyšehradská čp. 2075/51,55 a 57
Vyšehradská 51
Budovy dnešního Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy meziKarlovým náměstím a Emauzským klášterembyly postaveny v letech 1967-1973 podle projektu Jiřího Kadeřábka a Karla Pragera. Do roku 1971 zde sídlilo Sdružení projektových ateliérů, následně přeměněno na Projektový ústav výstavby hlavního města Prahy. Architektura je význačná typickými závěsovými fasádami Karla Pragera.
Budovy Českého rozhlasu
Vinohradská 12
Výstavba komplexu budov na Vinohradské parcele probíhala s přestávkami od roku 1927 až do roku 2000. Nejstarší část rozhlasu tvoří stavba Bohumila Slámy ve Vinohradské ulici, na ni navazuje Tausenauova budova v Balbínově ulici a konečně dvě novostavby v Římské ulici projektované ateliérem A.D.N.S. Slámova funkcionalistická stavba, která byla bezprostředním svědkem klíčových okamžiků 20. století, je od roku 1958 památkově chráněna.
Bývala vyšehradská radnice, Vratislavova čp. 31/6
Vratislavova 31/6
Budovu bývalé vyšehradské radnice navrhl a vybudoval v letech 1867-1871 stavitel Josef Horký, fasáda je dílem inženýra Jana Schwarze. Po připojení Vyšehradu k Praze ztratila stavba částečně svůj původní význam a celá začala sloužit potřebám školství.
Bývalá kaple Všech Svatých, V Tůních čp. 1268/5, Na Rybníčku 20 a dům Na Rybníčku 18
V Tůních 5, Na Rybníčku 18 a 20, čp. 1268/II
Původní pozdně gotická kaple stávala v areálukostela sv. Štěpána, dnes na nároží ulic V Tůních a Na Rybníčku. Na přelomu 18. a 19. století se proměnila v obytný dům, který procházel dalšími úpravami. Těsně sousedil s domemNa Rybníčku 18a obě nemovitosti v současné době procházejí přestavbou.
Bývalá vila Voračických z Paběnic, Ke Karlovu čp. 460/11
Ke Karlovu 460/11
Autor stavby, která dnes slouží účelům Lékařské fakulty Univerzity Karlovy aVšeobecné fakultní nemocnice, není doposud znám. Vilu, která byla původně vystavěna pro Vojtěcha Jiřího, hraběte Voračického z Paběnic, najdete v v uliciKe Karlovua stojí zde od roku 1725. Během let změnila několikrát své majitele, mezi něž patřili Augustiniáni, kněžna Alžběta von Fürstenberg nebo Český zemský fond.
Centrální dispečink DPP
Na bojišti čp. 1452
UliceNa Bojišti, dříve zvaná Windberg Gasse nebo Větrník, nese současné jméno od 2. poloviny let 19. století podle bitvy, svedené roku 1179 mezi knížetem Soběslavem II. a jeho synem Bedřichem. Dlouhou dobu zůstala prakticky nezastavěná, ale později zde vyrostly domy, většinou ve stylu pozdního klasicismu a historismu. Nalezneme zde však ibrutalistníbudovu Centrálního dispečinku Dopravního podniku hl. m. Prahy.
Centrální kotelna Všeobecné fakultní nemocnice
Wenzigova 2083/1
Území, na kterém stojí tato industriální stavba, se nachází na východním konci Nového Města pražského, těsně před bývalým barokním opevněním. V bloku mezi ulicemiWenzigovou,Ke Karlovu, pokračovánímApolinářskéulice aSokolskoutřídou vznikla v minulosti prakticky jen tzv.Kupecká nemocnicea malý domek čp. 459. Až v letech 1971 až 1976 zde na jeho místě vyrostla budovaUrologické kliniky.
Chudobinec, Vratislavova čp. 66/15
Vratislavova 15
Pozdně klasicistní budovu vyšehradského chudobince založil vyšehradský probošt Vojtěch Ruffer v roce 1865. Dne 23. dubna následujícího roku byla stavba vysvěcena. Dům si uchoval při pohledu z Vratislavovy ulice původní podobu do dnešních dnů.
Churchill Square, Italská čp. 2581/67, 2584/69
Italská 2581/67
Churchill Squareje kancelářský a bytový komplex v Praze 2 nedalekoHlavního nádraží. Stojí v místech bývalých opuštěných skladů Českých drah. Zahrnuje dvě administrativní budovyChurchill I a Churchill II.Každá z budov má svůj charakter a svoji identitu, přesto tvoří harmonický celek a komunikují s okolím. Jsou propojeny malým náměstíčkem se zelení a vodním prvkem.
Cihelná brána, V Pevnosti
V Pevnosti
Nová brána je součástí opevnění Vyšehradu, ale vzhledem k tomu, že byla dostavěna v letech 1835 až 1841, nebyl její účel ani tak vojenský, jako spíš měla za úkol zpřístupnit vyšehradskou citadelu směrem od Prahy. Slavnostně s novou silnicí byla otevřena 4. listopadu 1841.
Cukrárna Vanille, náměstí Míru
náměstí Míru
Nanáměstí Míruse nacházejí dvě stavby, které stojí solitérně, takže by se chtělo téměř napsat, že „stojí v náměstí“. A kromě toho je pro obě budovy společné ještě to, že nemají ani číslo popisné a ani číslo orientační. Jedná se ochrám sv. Ludmilya u zastávky tramvaje stojící kiosek, v němž sídlí kavárna, jejíž celý název zní „Vanille - cukrárna, kavárna, zmrzlinářství“. Nalézá se na parcele č. 4079/2, kde bychom ještě před čtvrt stoletím našli veřejné záchodky.
Církevní škola a Ústav sv. Anny, Ječná čp. 530/27
Ječná 27
Dvoupatrový dům s hostincem U Apolla se stal v roce 1863 sídlem Kongregace Školských sester de Notre Dame s Ústavem pro vzdělání učitelek u sv. Anny a s nejstarší dívčí školou v Praze. Dům byl postupně rozšiřován a nyní slouží jako škola pro sluchově postižené žáky a studenty.
Divadlo Pštroska, Vinohradská
Vinohradská 35/21
Nejstarší vinohradská aréna se nacházela v zahraděPštroska, poblíž jihozápadního cípu dnešních Riegrových sadů. Zahrada již dříve byla mezi Pražany oblíbená nejen svými lázněmi, ale především vyhlášeným zájezdním hostincem, kam se chodilo na dobře vychlazené košířské pivo a v létě se sem sjížděli komedianti ze všech koutů Čech.
Divadlo na Vinohradech, náměstí Míru čp. 1450/7
náměstí Míru 1450/7
Vinohradský divadelní stánek navrhl pro soutěž vyhlášenou roku 1902 architekt Alois Čenský. Tehdy novorenesanční vzhled budovy roku 1904 upravil do době odpovídajícího secesního stylu. Základní kámen divadla byl položen 28. září 1905 a slavnostní otevření divadla proběhlo dne 24. listopadu 1907.
Dolní Landhauska, Havlíčkovy sady
Havlíčkovy sady 60
Na přelomu 16. a 17. století vznikly na dnešním územíHavlíčkových sadůdvě usedlosti, nesoucí později názevHorní Landhauska(č.p. 59) aDolní Landhauska(č.p. 60). V době svého vzniku však byly známy jako Halířovský grunt. Horní Landhausku bychom našli v blízkosti horního vchodu do Grébovky a dolní leží v údolí nedalekoBotiče. Po třicetileté válce patřily objekty a pozemky obou usedlostí jezuitskému řádu, který je využíval jako letní dům - odtud název obou usedlostí.
Doprava a sklad dekorací Národního divadla, Apolinářská čp. 438/7
Apolinářská 7
Stavbu sloužící původně jako umělecké malírny a sklady dekorací vystavěl pro potřeby Národního divadla architekt Karel Skopec v letech 1889-1900. Dnes je areál u Apolináře využíván jako sklad jevištních dekorací, nábytku a sídlo autodopravy Národního divadla.
Dům "U Madeliny Růžičkové", Na Zbořenci čp. 275/10
Na Zbořenci čp. 275/10
UliceNa Zbořencise jmenuje podle ruin kláštera řádu křižovníků - Strážců Božího hrobu, který vznikl kolem roku 1190. Nejpatrnějšími novověkými pozůstatky tohoto klášterního areálu jsouKaple Božího hrobuabudova probošství, ale stopy středověkých konstrukcí nalezneme právě v domě čp. 275, zvaném "U Madeliny Růžičkové" nebo Nigroniovský.
Dům "U Vodičků", Karlovo nám. čp. 318/4
Karlovo nám. čp. 318/4
PřestožeKarlovo náměstímá středověký původ a nacházejí se zde stavby z několika století, tak se domy v této jihozápadní části vyznačují především moderními fasádami, které odpovídají architektuře meziválečného období.
Dům "U zlatého vola" Karlovo nám. čp. 557/30
Karlovo náměstí 557/30
Karlovo náměstívzniklo sice již ve středověku, ale jeho zástavba je stylově velice pestrá. Vedle gotických, renesančních a barokních budov zde nalezneme i mnoho staveb z 19. a 20. století. To se týká i východní fronty náměstí, kde stojí novorenesanční dům „U zlatého vola“ č.p. 557.
Dům "U Švantlů", Ječná čp. 548/7
Ječná 7
Ječnáulice vznikla již ve 14 století, tedy v počátcíchNového Města pražského, a tomu odpovídá i její architektonická podoba, která prošla dlouhodobým vývojem. Z počátku 20. stoleté pocházejí secesní stavby, ke kterým patří i dům „U Švantlů“ čp. 548, stojící v západní části této ulice.
Dům Bílý lev, Žitná čp. 564/14
Žitná 564/14
Dům Bílý lev vŽitné ulici je pozoruhodný především svými slavnými obyvateli. Pobýval zde malíř Jaroslav Věšín a narodil se zde sochařJosef Mařatka.Především však zde žil 27 let hudební skladatelAntonín Dvořáka na stejném patře i hudební skladatel a houslistaJosef Suk, jeho zeť. Antonína Dvořáka navštívil v roce 1888 ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij.
Dům Jednoty čsl. soukromých úředníků, Francouzská čp. 75/4
Francouzská 4
Z dílny Jaromíra Krejcara pochází sedmipatrová budova postavená v letech 1930 - 1931 ve stylu funkcionalismu. V interiéru se dříve nacházela kavárna, restaurace a v suterénu společenský sál. V dnešní době zde sídlí taktéž kavárna a o podlaží níže klub Retro Music Hall. Horní patra slouží k obytným účelům.
Dům Ke Karlovu čp. 1951/14, osud rodiny vlastníků
Nové Město
Blok domů v uliciKe Karlovu (původně U Karlova), jehož součástí je dům Ke Karlovu 1951/14, stojí na ploše bývalých zahrad a byl prvním obytným objektem v oblasti zastavěné vesměs nemocnicemi a sociálními institucemi.Posledními vlastníky domu byla rodina Vogelova, již postihl tragický osud. Její členové se stali oběťmi holocaustu. Jako projev úcty a na jejich památku byly do chodníku před nemovitostí osazenystolpersteine, kameny zmizelých.
Dům Resslova čp.1775/1
Resslova 1775/1
Blok domů naJiráskově náměstíč.p. 1772/3,Dittrichovač.p. 1773/25 aResslova1775/1 tvoří novorenesanční soubor, vystavěný týmiž architekty. V domě, který ovládá nároží Resslovy ulice č.p. 1775/1 a Jiráskova náměstí č.p. 1775/4 bydlel spisovatelAlois Jirásek.
Dům U Bachorů, Štěpánská čp. 567/15, Žitná 20
Štěpánská 15
Na rohuŠtěpánskéaŽitné ulicestával známý pražský pivovar U Bachorů. V roce 1949 jej nahradila funkcionalistická stavba architektaBohumíra Kozáka, navržená původně pro společnost Walter. Později zde sídlil Chemoprojekt, dnes jsou zde kanceláře organizací CzechInvest, Czech Trade, Czech Tourism a dalších společností.
Dům U Dvou tisíc, Rašínovo nábřeží čp. 2000/78 a čp. 1980/70
Rašínovo nábřeží 78
Sobor nájemních domů 2000/78 a 1980/70 je hodnotným dílem secesní architektury s kultivovanou architektonickou kompozicí i stavebním detailem včetně prvků interiéru. Objekty byly postaveny v roce 1905 stavitelem Vácslavem Havlem, který rovněž postavil víceúčelový objekt Lucerna. V domě 2000/78 žila rodina Havlových po několik generací. Narodil se zde iVáclav Havel.
Dům U Varhaníků, Štěpánská čp. 543/3
Štěpánská 543
Profesor František Ruth uvádí ve svéKronice královské Prahy a obcí sousednícho původním domě čp. 543 na Novém Městě pražském, že první zmínka o něm pochází z roku 1376. V roce 1873 jej nahradil novorenesanční dům, který během let prošel několika úpravami, ale vzhled mu byl zanechán.
Dům U Šálků, Karlovo náměstí
Karlovo náměstí čp. 310
Dům s pivovarem a hospodou, který stával do roku 1938 na nároží Karlova náměstí a Resslovy ulice. Ustoupil požadavkům dopravy. Dlouhá destiletí pak zde byla proluka a na počátku nového století na ní vyrostla budova Charles Square Center.
Dům Vratislavova čp. 67/17
Vratislavova 17
Nájemní dům s historizující novogotickou a novorenesanční fasádou byl postaven podle plánů vyšehradského architekta a stavitele Františka Josefa Hodka v letech 1904 až 1906. Mezi jeho obyvately bychom našlo spisovatele Adolfa Branalda a malíře Jaroslava Otčenáška
Dům sochaře Bohuslava Schnircha, Mikovcova čp. 548/5
Mikovcova 548/5
V uliciMikovcovana Vinohradech se nachází tato neorenesanční stavba ze 70. let 19. století navržená architekty Antonínem Wiehlem a Janem Zeyerem pro sochaře Bohuslava Schnircha. Mezi Schnirchova nejvýznamnější díla patří sochy pro budovu Národního divadla či Rudolfina. Třípodlažní dům nápadně připomíná palácovou architekturu florentského 15. století.
Dům v Podskalské čp. 391/9 s reliéfy dětí a čp. 392/7 se sovami na portále
Podskalská 391/9 a 392/7
Dvojice domů v Podskalské ulici, které postavil architekt Kamil Hilbert , průkopník památkové péče a poslední stavitel chrámu sv. Víta. Oba jsou ozdobeny zajímavými výtvarnými prvky.
Dům Černý pivovar, Karlovo náměstí čp. 292/14
Karlovo náměstí 292/14
Podle plánůKarla Kotasebyla mezi lety 1932-1934 postavena šestipatrová funkcionalistická budova v přízemí původně s restaurací a bufetem, jejichž podobu navrhl architekt Ladislav Machoň. Na návrhu se podíleli i malíři Jaroslav Benda a Alois Bílek. Na průčelí je umístěn kovový reliéf se zlatým lvem od Franty Bžocha jako připomínka emblému, který se nacházel na původním domě U Zlatého lva, který zde stál dříve.
Dům České zemské hasičské jednoty
Římská 45
Víceužitkovou budovu vystavěnou společností Pražák a Moravec můžeme nalézt mezi dvěma dalšími významnými vinohradskými stavbami - Gočárovou budovou Zemědělské sověty a Dryákovým Palácem Tabákové režie. Na rohu Římské a Blanické ul. byla postavena v letech 1926-1929. V dnešní době se zde nachází Divadlo u Hasičů.
Dům „U bílého beránka“, Karlovo nám. čp. 555/31
Karlovo Náměstí čp. 555
Karlovo náměstí, které vzniklo již ve 14. století, prošlo bohatým architektonickým vývojem, a proto zde nalezneme především stavby z novověku, resp. též z 21. století. Přesto se v některých domech zachovaly i středověké konstrukce, a to je také případ domu „U bílého beránka“, který stojí na východní straně náměstí.
Elektrárna Počerady
Počerady 1
Jedna z největších uhelných elektráren v České republice, postavená v 70. letech 20. století v Ústeckém kraji. Elektrárna spaluje hnědé uhlí z místních dolů. Pět chladících věží a komín vysoký 312 metrů jsou dominantou Mostecka. Elektrárna je součástí debaty o energetické transformaci ČR.
Energovod, Gorazdova čp. 1969/24
Resslova čp. 1969
Na místech poblíž vltavského břehu a dnešních ulicResslovaaGorazdovastával klášter bosých augustiniánů u sv. Václava a pozdějiSvatováclavská trestnice, která zanikla na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století. Obytná zástavba zde vyrůstala od přelomu 19. a 20. století, ale později některé domy zničil nálet na konci 2. světové války.
Fara Apolinářská čp. 443/10
Apolinářská 443/10
Hodnotný barokní dům z první poloviny 18. století byl původně postaven pro vikáře od sv. Apolináře. Je ceněný především pro logicky vyvinutý půdorys a původní hmotové a materiálové členění. Jedná se o prvek původní zástavby v bezprostřední blízkostikostela sv. Apolináře.
Fara u kostela sv. Jana Nepomuckého, Vyšehradská čp. 1991/28
Vyšehradská 1991/28
Architektonicky i urbanisticky hodnotná budova bývalé fary je součástí areálu se zahradou s barokním pavilonem s relikty sochařské výzdoby a s ohradní zdí se vstupním schodištěm. Stavba navazuje na tvarosloví sousedníhokostela sv. Jana Nepomuckého, s nímž je historicky úzce spjata.
Fara u sv. Štěpána, Štěpánská č.p. 568/10
Štěpánská čp. 568/10
Na místě dnešní farní budovy se ve středověku nacházela starší stavba sloužící ke stejným účelům. Jejími správci byli zpočátku křížovníci, popražské defenestraci 1419se jí ujali faráři podobojí. V 17. století se přistoupilo k rekonstrukci přilehlé školy a kostela. Fara získala svou vrcholně barokní podobu v polovině 18. století. Dnes zde sídlí ekonomické a obchodní oddělení Velvyslanectví Španělska.
Fara, Vyšehradská čp. 430/41
Vyšehradská 430/41
Klasicistní dům se nachází v pohledově exponované nárožní poloze. Dodnes slouží jako fara přikostele Nejsvětější Trojice. Bývalý středověký hřbitov s ohradní zdí vymezuje sakrální prostor, jehož je budova součástí a jedinečně dokládá původní terénPodskalí.
František Holoubek, první český závod na výrobu margarinu, Závišova čp. 11/7
Sekaninova
Továrnou na výrobu mýdel, svíček a margarinu Františka Holoubka procházela tehdejší hranice mezi katastry Královských Vinohrad a Nuslí. Firma se však hlásila ke Královským Vinohradům, kde patrně sídlila správní budova. Do současnosti se dochovaly některé přestavěné budovy u Botiče v Nuslích na nároží ulic Závišovy a Křesomyslovy a potažmoSekaninovyulice.
Funkcionalistická architektura v Praze 2
Nové Město
Funkcionalistická architektura se vyznačovala volným půdorysem, pásovými okny, plochými střechami, bezozdobnými fasádami a skeletovou konstrukcí, ale též byl značný důraz kladem na estetiku. Území naší městské části dotvářelo několik významných staveb postavených v tomto stylu.
Funkcionalistický nájemní dům, Americká čp. 316/42
Americká 42
Americkáulice, která v letech 1884 až 1926 nesla jméno Krameriova, probíhá prakticky jižním směrem odNáměstí míru. Stavby zde vznikaly již v osmdesátých letech 19. století, ale mnohé z nich nahradily v meziválečném období moderní domy, což je také případ funkcionalistického domu čp. 316.
Funkcionalistický nájemní dům, Na Rybníčku čp. 1350/14
Na Rybníčku 1350/14
UliceNa Rybníčkuse řadí k mladším novoměstským komunikacím, neboť vznikla až roku 1844. Avšak díky tomu, že prochází přes prastarou osadu, tak zde nalezneme románský i gotický kostel, ale pochopitelně také historizující a moderní stavby. K nejpozoruhodnějším patří funkcionalistický dům čp. 1350.
Funkcionalistický nájemní dům, Vratislavova čp. 62/11
Vratislavova čp. 62/11
Vratislavova ulice, která sleduje trasu staré cesty, spojujeVyšehrads vltavským nábřežím a dále tedy též s Novým Městem pražským. Architektonická skladba této významné komunikace je velice pestrá a vedle historických i historizujících slohů zde nalezneme i moderní architekturu. Jeden z nejkvalitnějších příkladů představuje funkcionalistický dům čp. 62 v dolní části ulice.
Funkcionalistický nájemní dům, Římská čp. 1389/42
Římská 1389/62
Zástavba bloku domů, nacházejícího se východně odVinohradského divadla, vznikala postupně částečně na území usedlostiEichmanka (Štikovna), částečně na bývalém Seidlově poli. Současná podobě se utvářela od počátku 20. století do konce třicátých let téhož století. Většina domů vyrostla na „zelené louce“, jen v ojedinělých případech nahradila stavba staršího předchůdce, což se týká i domu čp. 1389.
Funkcionalistický obchodní a nájemní dům, Londýnská čp. 565/62
Londýnská 62
Londýnskouulici, která se v letech 1884 až 1926 jmenovalaHálkova, nazývali také Tunelová, neboť vede nadvinohradským tunelem. Obytná zástavba zde začala vyrůstat již v sedmdesátých letech 19. století, ale v meziválečném období starší domy většinou nahradily moderní, resp. funkcionalistické stavby. To je i případ domu čp. 565, který vytvořil jakousi vstupní bránu doLondýnskéulice.
Gotická architektura v Praze 2
12000
Gotickáarchitekturase vyznačovala vertikalitou, lomeným obloukem, opěrným systémem i výstavbou měst, většinou opevněných, a vedle sakrálních staveb se budovaly hrady, mosty i měšťanské domy. Na území Prahy 2 vyrostlo mnoho gotických objektů a v novoměstské části se zachoval i gotický urbanismus.
Grandhotel Pupp Karlovy Vary
Mírové náměstí 2
Jeden z nejslavnějších a nejluxusnějších hotelů ve střední Evropě, jehož tradice sahá do roku 1701. Empírový palác na Dvořákově nábřeží byl místem setkávání evropské aristokracie, umělců a politiků. Hotel získal světovou proslulost jako místo natáčení filmů o Jamesi Bondovi.
Gröbeho vila (Grébovka) čp. 58 - Havlíčkovy sady
Havlíčkovy sady
DominantuHavlíčkových sadůnavrhli pro podnikateleMoritze GröbehostaviteléAntonín Viktor BarvitiusaJosef Schulz. Fasádu této třípodlažní budovy z let 1870 až 1874 zdobí bohatá fresková výzdoba. Vila spadá do novorenesančního stylu a spolu s viničním altánem a pavilonem tvoří působivý architektonický celek obklopený přilehlými vinicemi a anglickým parkem, kde se v průběhu roku konají různé společenské akce. Samotná vila slouží k pronájmům pro pořádání konferencí, seminářů a dalších soukromých akcí
Hlavní nádraží
Hlavní nádraží
V průběhu let se název tohoto nádraží několikrát změnil. Mezi lety 1871-1919 se jednalo o nádraží Františka Josefa, označení Wilsonovo nádraží neslo v letech 1919-1940, poté Praha hlavní nádraží, asi 1945-1953 znovu Wilsonovo, které je od roku 1990 opět čestným názvem. Dnešní secesní podobu původní novoklasicistické historické budovyVojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia má na svědomí architekt Josef Fanta ,hala kolejiště je zbudovaná dle návrhu Josefa Marjanka a Rudolfa Kornfelda. V souvi
Hlavův ústav, Studničkova čp. 2039/2
Studničkova 2039/2
Název budovy, kde sídlí patologicko-anatomický ústav, je odvozen od jména svého zakladatele profesoraJaroslava Hlavy.Autory budovy jsou architekti August Kožíšek a Ludvík Lábler. V průběhu výstavby se roku 1916 do procesu vložil Alois Špalek. Výsledkem je puristicky laděná stavba oproštěna od historizujících vlivů.
Hlávkova studentská kolej, Jenštejnská čp. 1966/1
Jenštejnská 1966/1
Kolej nese název po svém zakladateli - architektu a mecenáši Josefu Hlávkovi, který tuto stavbu nechal zbudovat zejména pro nemajetné studenty s výbornými studijními výsledky. Samotné výstavby se podle návrhu Josefa Fanty mezi lety 1902 a 1904 ujala stavební firma Matěje Blechy. Oba byli roku 1906 obdařeni rytířským řádem císaře Franze Josefa. Novorenesanční stavba disponovala ve své době pokrokovým elektrickým osvětlením a ústředním vytápěním.
Holešovická tržnice Praha
Bubenské nábřeží 306/13, Holešovice
Rozsáhlý komplex pavilonů bývalé městské tržnice v Holešovicích, postavený na konci 19. století. Tržnice sloužila jako zásobovací centrum Prahy. Dnes je kulturním areálem s trhy, výstavami a restauracemi. Je jedním z největších secesních komplexů v Praze.
Horní Landhauska, Havlíčkovy sady
Havlíčkovy sady 59
Na přelomu 16. a 17. století vznikly na dnešním územíHavlíčkových sadůdvě usedlosti, nesoucí později názevHorní Landhauska(č.p. 59) aDolní Landhauska(č.p. 60). V době svého vzniku však byly známy jako Halířovský grunt. Horní Landhausku bychom našli v blízkosti horního vchodu do Grébovky zRybalkovy ulicea dolní leží v údolí nedalekoBotiče. Po třicetileté válce patřily objekty a pozemky usedlosti jezuitskému řádu, který je využíval jako letní dům - odtud název obou usedlostí.
Hotel Excelsior a nájemní dům. Bělehradská čp. 1350/19
Bělehradská čp. 1350/19
Bělehradskáulice, dříve Havlíčkova třída, kopíruje trasu staré cesty do Nuslí a dále na jih Čech. Při křížení této důležité komunikace se Spojovací drahou císaře Františka Josefa vyrůstala zástavba většinou až na přelomu 19. a 20. století. V té době také vznikl malý urbanistický celek, ohraničený zmíněnou třídou, železniční drahou iFričovouulicí. V blízkosti objektu se nachází parkFolimanka.
Hotel Kriváň, I. P. Pavlova čp. 1789/5
I. P. Pavlova 5
Novobarokní hotel nechal vybudovat Alfréd Gráf, podle něhož hotel nesl jméno až do znárodnění. Za socialismu se přejmenoval na Kriváň a po společenských změnách v roce 1989 byly z hotelu zachovány pouze obvodové zdi a proměnil se na administrativní budovu.
Hotel Mosaic House, Odborů čp. 278/4
Odborů čp. 278/4, 6, Na Zbořenci čp. 278
UliceOdborů, dříve Zderazská ulička a téžNa Zbořenci, vychází z Karlova náměstí směrem na západ. Původně vedla k bývalému klášteru řádu křižovníků - Strážců Božího hrobu, ale roku 1947 se východní část oddělila pod názvem Kleinova a roku 1952 získala současné pojmenování
Hrad Buchlov
Buchlov 1
Gotický královský hrad na vrcholu kopce Buchlov v CHKO Chřiby na Slovácku. Postaven ve 13. století jako strážní hrad. Hrad patřil různým šlechtickým rodům, od 17. století Berchtoldům. Je nejlépe zachovaným středověkým hradem na Moravě a uchovává gotické interiéry a sbírky.
Hrad Hukvaldy
Hukvaldy 1
Rozsáhlé hradní zříceniny v Moravskoslezském kraji, jedny z největších v České republice. Hrad byl majetkem olomouckých biskupů od 14. století. V obci se narodil skladatel Leoš Janáček. Obora u hradu s daňky a muflony je přístupná veřejnosti. Hrad je místem konání Hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.
Hrad Landšperk
Landšperk 1
Zřícenina středověkého hradu ve východních Čechách v Pardubickém kraji. Hrad byl postaven ve 13. století jako sídlo pánů z Landšperka. Patřil různým šlechtickým rodům a byl dobyt za husitských válek. Dnes jsou zachovány zbytky věže a hradního paláce v romantické krajině.
Hrad Orlík nad Vltavou
Orlík nad Vltavou 1
Gotický hrad přestavěný na romantický zámek nad Orlickou přehradou. Po napuštění přehrady v roce 1961 se hrad ocitl těsně nad hladinou vody. Ve vlastnictví rodu Schwarzenbergů dodnes. Zámek uchovává sbírky admirála Schulze a jihočeské šlechty. Okolní park je chráněnou přírodní oblastí.
Hrad Potštejn
Potštejn 1
Zřícenina středověkého hradu ve východních Čechách nad řekou Divokou Orlicí. Hrad byl postaven v 13. století jako sídlo pánů z Potštejna. Je spojen s legendou o loupežném rytíři Ješku Půhonce, který v hradu údajně ukrýval poklady. Dnes jsou zříceniny oblíbeným turistickým cílem.
Hrad Rožmberk nad Vltavou
Hrad 1
Gotický hrad nad řekou Vltavou, rodové sídlo mocného rodu Rožmberků, nejbohatší české šlechtické rodiny středověku. Hrad se skládá z Horního a Dolního hradu. Dnes je státním hradem s expozicí věnovanou historii jihočeské šlechty. Je dle pověsti strašen Bílou paní.
Hrad Svojanov
Svojanov 1
Jeden z nejstarších a nejlépe zachovaných středověkých hradů v České republice. Zmiňován od roku 1237 jako sídlo Přemysla Otakara I. Hrad nikdy nebyl dobyt a prošel jen malými přestavbami. Dnes slouží jako muzeum s expozicemi středověkého života a je místem konání rytířských turnajů.
Hrad Velhartice
Velhartice 1
Středověký hrad v Šumavském podhůří, proslulý unikátním kamenným mostem spojujícím dvě oddělené hradní části. Postaven na konci 13. století Buška z Velhartic. Hrad patřil Buškovcům, Rožmberkům i Švamberkům. Je vzácnou ukázkou gotické hradní architektury s dochovanou kamennou plošinou pro oblehací stroje.
Hrad Štramberk
Zámecká
Středověký hrad s dominantní válcovou věží Trúba, symbol města Štramberk. Hrad byl postaven ve 13. století na ochranu obchodní stezky. Věž sloužila jako hláska a vězení. Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí a nabízí výhled na Beskydy. Štramberk je znám jako město perníků.
Hygienický ústav, Studničkova čp. 2027/7
Studničkova 7
Novobarokní budova Hygienického ústavu bývalé německé univerzity pochází z první etapy výstavby univerzitní čtvrtiAlbertov. V letech 1926-1932 proběhla puristická přístavba, která mu určila současnou podobu. Dne se zde nachází Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF a VFN.
Hůlkovský pivovar, Karlovo náměstí čp. 554/34 (32)
Karlovo náměstí 554
V uliciŽitnéa naKarlově náměstístály v 16. století hned dva pivovary, které nesly po svém majiteli Matěji Hůlkovi z Počernic název pivovar Hůlkovský nebo U Hůlků. Dům na Karlově náměstí kromě toho ještě nesl název U Žateckých. Na jeho místě pak postavil nakladatelský důmJan Ottoa po jeho zboření zde vznikla poliklinika a internát zdravotní školy.
Jan Kotěra, funerální architektura
vyšehradský hřbitov
Jan Kotěra, který bývá nazýván zakladatelem moderní české architektury, nenavrhoval jen obytné domy, administrativní budovy, výstavní pavilony, interiérová zařízení a design kolejových vozidel, ale věnoval se též funerální architektuře.
Kancelářská budova Čs. tabákové režie, Slezská čp. 2000/9
Slezská 9
MohutnáVinohradskákancelářská budova postavená pro Ústřední ředitelství Čs. tabákové režie v letech 1923-1928 podle návrhu architekta Aloise Dryáka na křížovatce ulicSlezská,Blanická,Sázavská. Kombinuje styly neoklasicismu a art deca. Dnes zde sídlí Městský soud v Praze.
Kanovnická rezidence, K Rotundě čp. 90,91/12,14
K Rotundě 12
Novogotický dvojdům s jednotnou romantizující fasádou stojí na místě, které náleželo ke kapitulnímu dvoru č.p. 16.Spolu sestarší kanovnickou rezidencí(K Rotundě6 a 8) aNovým děkanstvím(K Rotundě10) tvoří architektonický celek.
Kanovnický dům čp. 447/4
Apolinářská 447/4
V těsném sousedstvíkostela sv. Apolinářebyl koncem 14. století založen kanovnický dům pro nově příchozí kapitulu ze Sadské. V průběhu časů byl několikrát přestavovaný a sloužící různým účelům a institucím je hodnotný především pro logicky vyvinutý půdorys, původní hmotové a materiálové členění. Ke klasicistnímu domu patří dva další menší domky a rozlehlá zahrada.
Kapitulní kostel sv. Petra a Pavla
Štulcova, K rotundě
Novogotický chrám, dominanta Vyšehradu a dílo slavného architekta Josefa Mockera je přestavbou barokního kapitulního kostela, který nahradil původní středověkou trojlodní baziliku. Přestavbu inicioval probošt vyšehradské kapituly Václav Štulc roku 1877. Výsledkem měla být celková regotizace kostela na závěr završená dvěma věžemi Mockerova spolupracovníka Františka Mikše.
Kaple Božího hrobu na Zderaze
Na Zbořenci
Z bývalého kláštera křížovníků - Strážců Božího hrobu v osadě na Zderaze se do dnešních dnů dochovala kromě fragmentů křížové chodby jen budova probošství a kaple Božího hrobu. Kaple Božího hrobu je typ kaple, která svým vzhledem, půdorysem a dalšími znaky vychází z podoby kaple stojící uvnitř Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.
Kaple Božího těla na Karlově náměstí
Karlovo náměstí
Zděná Kaple Božího těla zdobilaKarlovo náměstítéměř 400 let.Byla postavena na místě původní dřevěné věže. Kamenná kaple byla vystavěná v gotickém slohu na půdorysu osmicípé hvězdy. Centrální hranolová věž měla čtvercový půdorys, kolem níž byl umístěn věnec osmi kaplí. Kolem nich byla hradební zeď scimbuřímna půdorysu čtyřlístku.
Kaple sv. Rodiny
Pod Nuselskými schody
Malá kaplička zakončena sanktusníkem byla na pozemku Karla Bepty vystavěna roku 1755. Správcem této stavby na čtvercovém půdorysu byl do roku 1782 poustevník z řádu ivanitů, poté michelská farnost. Dnes je ve správě Starokatolické církve v ČR.
Karlovka
Americká 32
Nad údolím Botiče se již ve středověku rozkládalo na svazích množství úrodných vinic. Při nich se později stavěly usedlosti. Jsou pozůstatkem někdejšího pražského příměstského osídlení, které se leckde dochovalo, jinde tyto objekty zanikly nebo byly přestavěny. Vilu Karlovku nahradil secesní dům v Americké ulici.
Kavárna Demínka, Škrétova čp. 386/1
Škrétova 1
Vinohradské kavárny bývaly vždy velkým pojmem. Z čtyřlístkuHlavovka,Valdek, Vika, neboliVinohradskákavárna a Demínkase po společenských změnách v roce 1989 dochovala do dnešních dnů jen posledně jmenovaná Demínka. Díky majitelům si podržela současná restaurace někdejší ráz a štukovou výzdobu.
Kavárna Valdek, Anglická čp. 620/30, Jugoslávská čp. 620/29
Anglická 30
Palác Valdek, s průčelím nanáměstí Mírua zabírající prostor mezi Anglickou a Jugoslávskou ulicí byl projektován v roce 1929 a dokončen v roce 1930. Nyní nese číslo popisné 620/30 (zAnglické ulice) a čp. 620/29 (zJugoslávskéulice), ale do přestavby na bankovní dům byla jeho adresanáměstí Míručp. 620/1 a za války měl adresu Říšské náměstí 620/1.
Klasicistní architektura v Praze 2
Kateřinská čp. 495
Klasicistní stavitelství užívalo antické řády a inspirovalo se nejen římskou, ale i řeckou architekturou. Vyznačovalo se symetrií, geometričností, účelností i strohostí, kvůli čemuž se též někdy nazývalo kasárenským stylem, a na území Prahy 2 nalezneme několik staveb postavených v tomto slohu.
Klášter Benediktinů Na Slovanech s kostelem P. Marie, sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa
Vyšehradská 49
Emauzské opatství bylo slavnostně založeno Karlem IV. jako plánovaná součást Nového Města pražského. Ve své době vynikalo především svou ojedinělou návazností na cyrilometodějskou a sázavskou tradici slovanské liturgie. Gotický kostel prošel v průběhu let barokizací, následně v 80. letech 19. století také důslednou regotizací. Koncem druhé světové války byl poškozen bombardováním spojenců. Dnešní podobu typickou Černého dvouvěžovým průčelí získal v letech 1964-1968.
Klášter Porta Coeli Předklášteří
Předklášteří 1
Cisterciacký ženský klášter u Tišnova, jeden z nejstarších dochovaných klášterů na Moravě. Založen královnou Konstancií Uherskou v roce 1232. Portál klášterního kostela je jednou z nejvýznamnějších ukázek raně gotické kamenné plastiky v České republice.
Klášter Zlatá Koruna
Zlatá Koruna 1
Cisterciácký klášter v Jihočeském kraji, founded Přemyslem Otakarem II. v roce 1263. Klášter byl centrem vzdělání a kultury ve středověku. Byl zpustošen husity a zrušen za josefinských reforem. Dnes je státní kulturní památkou s gotickými a barokními stavbami a expozicemi jihočeského umění.
Knížecí a královský okrsek akropole
Vyšehradské sady
Samotný vznik a historie Vyšehradu jsou dnes zahaleny neprostupnou mlhou. Nehledě na celkem obvyklé přestavby a dostavby v průběhu středověku, zahladilo husitské plenění a budování barokní pevnosti veškeré stopy tak dokonale, že i moderní archeologický výzkum se prakticky nemá o co opřít. Přesto se občas díky nezměrnému úsilí a erudici archeologů (jmenujme zejménaBořivoje Nechvátala) podaří významný nález, který nám alespoň částečně umožní poodhalit roušku, pod níž je naše dávná minulost zahalen
Kolonáda Mariánské Lázně
Kolonáda 1
Neobarokní litinová kolonáda v centru Mariánských Lázní, jeden ze symbolů tohoto světoznámého lázeňského města. Postavena v roce 1889 a v roce 1975 obnovena. Nabízí přístup k léčivým pramenům a hostila řadu světových osobností včetně Goetha, Chopina nebo anglického krále Eduarda VII.
Komplex bývalého Plynárenského dispečinku a Federálního ministerstva paliv a energetiky (dnes budovy ČEZ a.s.)
Vinohradská třída 8
Na dohled od budov pražského Národního muzea se do nedávné doby tyčil komplex Transgasu, dílo architektů Václava Aulického, Jiřího Eisenreicha, Ivo Loose a Jindřicha Malátka. Brutalistní stavba z let 1967 až 1976. Autorem ocelové konstrukce byl Jiří Kozák. Demolice této dominantyVinohradské třídybyla zahájena na jaře 2019.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého na Karlově a klášter augustiniánů kanovníků
Ke Karlovu 1
Kostel s augustiniánským klášterem je možné nalézt při ústíNuselského mostunaKarlově. Historie tohoto chrámu je spjata s fundacemi císařeKarla IV., který jej dal posvětit roku 1377 ještě před jeho kompletním dokončením. Areál kláštera s kostelem byl těžce poznamenán nejen husitskými nepokoji, ale také během třicetileté války, kdy sloužil vojsku jako zbrojnice. Během barokních přestaveb byl dodržen původní oktogonální půdorys. Dnešní pseudogotický mobiliář kostela pochází z období 70. let 19. sto
Kostel Nejsvětější Trojice
Trojická 20
Římskokatolický kostel v Trojické ulici vPodskalí(Nové Město). Počátky původně gotické kaple sahají do 14. století. Dnešní podoba kostela je dána barokní přestavbou v 18. století. Jedna z mála původních staveb, které se dochovaly po asanaciPodskalí. Věž kostela se svými 32 metry patří k nejnižším kostelním věžím v Praze.
Kostel Nejsvětější Trojice Olomouc - Sloup
Horní náměstí
Barokní morový sloup na Horním náměstí v Olomouci, největší barokní sousoší ve střední Evropě. Postaven v letech 1716-1754 na oslavu přežití morové epidemie. Sloup dosahuje výšky 35 metrů a je zdoben desítkami soch. Od roku 2000 je na seznamu UNESCO jako výjimečná ukázka středoevropského baroku.
Kostel Panny Marie Sedmibolestné a klášter alžbětinek s nemocnicí
Na Slupi 6
Začátky alžbětinské ženské nemocnice ve 20. letech 18. století byly spjaty s velmi skromnými poměry, kdy bylo možné ošetřit pouze šest pacientek. Postupem času došlo k výstavbě jak kostela, tak rozšíření konventu a budov nemocnice, která začala pně fungovat od roku 1732. Chrám, charakteristický vysokou zvonicí v průčelí a zdobným kasulovým oknem nad dvoukřídlým vstupním schodištěm, i přilehlé budovy byly vystavěny podle návrhu architektaKiliána Ignáce Dientzenhofera.
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele, V Pevnosti
Vyšehrad
Původně gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele se nachází na Vyšehradě v uliciV Pevnosti. Je zrakům veřejnosti skryt ve valu bývalého opevnění za novobarokní kaplí Panny Marie Šancovské, vedle budovy bývalé kaplanky (vikárky). Má interiér, ale nemá ani fasádu, ani střechu, ani věž. Z kostela zbylo jen torzo a to v současnosti prochází celkovou rekonstrukcí.
Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku
Na Slupi 450/4a
Řád servitů, který nechal postavit nynější chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice, se za vládyKarla IV.usadil při starší kapli Panny Marie. Tehdy získal kostel přízvisko Na trávníčku, jelikož se nacházel na zelených lukách. Kostel byl opravován několikrát - poprvé po husitských válkách, podruhé po třicetileté válce a dále v novogotickém stylu koncem 19. století. V 90. letech 20. století přešel kostel do správy pravoslavné církve. Mezi loď kostela a presbytář byl doplněn ikonostas a oltářní obrazy
Kostel sv. Apolináře
Apolinářská
V 60. letech 14. století se započalo s výstavbou kolegiátní kapituly sv. Apolináře, která byla další z fundacíKarla IV.Kostel založený na obdélném půdorysu s polygonálně zakončeným presbytářem je vyzdoben po vzoru ravennského kostela stejného zasvěcení - San Apolinare Nuovo. Na stěnách chrámové lodi jsou vyobrazeny zástupy slavných mučedníků a mučednic. Ke kostelu sv. Apolináře neodmyslitelně patří osmiboká věž dotvářející pražské panoráma.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (dříve sv. Karla Boromejského) s bývalým domem pro vysloužilé kněze
Na Zderaze 2
Kostel byl postaven v letech 1730-1740 pod vedením architektů Pavla Ignáce Bayera, následně Jana Kryštofa Spannbruckera a posléze Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Původně byl zasvěcen sv. Karlu Boromejskému, po roce 1783 sloužil civilním účelům. V roce 1933 jej získala pravoslavná církev a byl zasvěcen památce věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Kostel se zapsal i do moderní české historie jako místo, kde zahynuli parašutisté, kteří spáchali atentát na říšského protektora Heydricha.
Kostel sv. Ignáce s jezuitskou kolejí a kaplí sv. Františka Xavera
Karlovo náměstí 36
Jezuitský komplex budov naKarlově náměstívyrostl v průběhu 17. století podle návrhuCarla Luraga, později upravený architektem Pavlem Ignácem Bayerem. Jednolodní chrám s bočními protějškovými kaplemi typově odpovídá základním dispozicím potridentských kostelů. Průčelí završené sochou sv. Ignáce člení Bayerův vstupníportikus. V dnešní době je památkově chráněný areál jezuitské koleje součástíVšeobecné fakultní nemocnice.
Kostel sv. Kateřiny s klášterem augustiniánů poustevníků
Ke Karlovu
Pravoslavný původně gotický barokizovaný kostel, který býval součástí kláštera augustiniánek. Leží v areálu mezi ulicemiKateřinská,Ke Karlovu,Viničná. Dnešní podoba kostela pochází z doby po přestavbě roku 1741, z původně gotického chrámu se dochovala jen štíhlá věž v průčelí.
Kostel sv. Kosmy a Damiána
Vyšehradská 49
Kostel svatých Kosmy a Damiána je raně barokní stavba v areálu Emauzského kláštera (Na Slovanech). Dnes sloužící jako řeckokatolický chrám. Původně římskokatolický svatostánek sloužil jako farní kostel někdejší samostatné obcePodskalí.
Kostel sv. Petra a Pavla (na Zderaze)
Na Zderaze čp. 296/4
Kostel sv. Petra a Pavla, který se nacházel na Zderaze, byl součástí kláštera řádu Křižovníků Jeruzalémských, neboli strážců Božího hrobu Jeruzalémě řehole sv. Augustina se znamením dvojitého kříže na černém rouchu. Rozkládal se na Novém Městě v prostoru ohraničeném dnešními ulicemiNa Zderaze,Na ZbořenciaOdborů. Jednalo se o jediný klášter tohoto řádu na našem území. Kostel byl zbořen v rámci asanace této části Prahy v roce 1904. Architektem zaniklého kostela byl významný český barokní architek
Kostel sv. Štěpána, zvonice a fara
Štěpánská 10
Kostel vznikl se založením Nového Města pražského. Výstavba původně gotického kostela sv. Štěpána stojícího na rohu ulicŠtěpánskéaNa Rybníčkuzapočala roku 1380 pod vedením stavitele a kameníka Mistra Jiřího. V průběhu let došlo k jeho barokizaci. Koncem 19. století byl kostel novogoticky přestavěn podle návrhuJosefa Mockera.
Kovařovicova vila, Libušina čp. 3/49
Libušina 49/3
Vrcholné dílo kubistické architektury bylo postaveno podle návrhuJosefa Chocholav letech 1912 a 1913. Do dnešní doby se z cenného interiéru dochovalo snad jen kovové zábradlí schodiště. Od roku 1958 je vila zapsaná v seznamu kulturních památek ČR.
Kozačka
Koperníkova 8
Údolí kolempotoka Botiča nad ním se dříve nazývalo Viničné vzhledem k množství úrodných vinic, které se tu již od středověku nacházely. Při nich se později stavěly usedlosti, nad Grébovkou to byla například Kozačka. Pozůstatkem tohoto bývalého příměstského osídlení jsou leckde ještě dnes viniční a hospodářské usedlosti. Jiné však zcela zanikly. Zbořenou Kozačku dnes připomíná název ulice a vila Dolní Kozačka.
Kryt Folimanka
Kryt Folimanka - vchod
Kryt (bunkr)Folimankaje významnou podzemní stavbou na území městské části Praha 2, vybudovanou v době tzv. studené války. Rozloha krytu je 1332 m2a ukrýt se v něm může 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční. Jednou měsíčně je otevřen pro veřejnost.
Kubistická architektura v Praze 2
12000
Pro kubistickou architekturu je typická kombinace hranolů, krychlí a jehlancových tvarů a celkově se vyznačovala ostrými hranami. Na území Prahy 2 se nachází mimořádná koncentrace kubistických staveb, která je pozoruhodná i v celosvětovém měřítku.
Kubistický trojdům, Rašínovo nábřeží čp. 42, 47,71/ 6, 8, 10
Rašínovo nábřeží 6
Výstavbu kubistického trojdomu si u architektaChocholaobjednal advokát Jan Bayer. Dům patří mezi skupinu Chocholových kubistických staveb (Kovařovicova vila,Kubistický činžovní dům) nacházejících se pod vyšehradskou pevností. Svým průčelím se středovýmrizalitema zasazením na exponované místo břehu Vltavy evokuje barokní palác.
Kubistický činžovní dům, Neklanova čp. 98/30
Neklanova 2
Mezi kubistické domy pod Vyšehradem od architektaJosefa Chocholapatří také činžovní dům vNeklanově ulici. Byl postaven roku 1914 a mezi základní poznávací znaky patří střídmě koncipovaná kubizující fasáda. Kubistické detaily se promítají také v interiéru na stropě i dlažbě.
Křesťanský domov mládeže u sv. Ludmily, Francouzská čp. 585/1
Francouzská 585/1
Nároží na křižovatce mezi náměstím Míru a Francouzskou ulicí (tehdy Purkyňovým náměstím a Palackého třídou) dominuje novorenesanční dům s mimořádně bohatou fasádou, kterou původně završovala věž skupolí. Sídlí zde Křesťanský domov mládeže u sv. Ludmily a v přízemí bývala kavárna u sv. Ludmily. Od r. 2025 je zde pekařství s kavárnou.
Kříž kostelů Karla IV.
Apolinářská (střed kříže)
Karel IV. postupoval při zakládání Nového Města pražského (zal. 1348) podle promyšlené koncepce. Při budování Prahy jako nového hlavního města Svaté říše římské vycházel z koncepce nebeského Jeruzaléma. Kříž tvořený významnými církevními stavbami měl přinést městu zvláštní požehnání.
Matematický a přírodovědecký ústav UK, Ke Karlovu čp. 2027/3
Ke Karlovu 2027/3
Budova s novobarokní fasádou se secesními prvky byla postavena na nezastavěné parcele v roce 1907 v návaznosti na sousední Fyzikální ústav,Ke Karlovu2026/5. Samostatné číslo popisné 2027 bylo budově přiděleno až v roce 1925.
Ministerské budovy na Palackého náměstí
Palackého náměstí 4
Výstavba Ministerských budov je spjata sasanací Podskalí. Na počátku minulého století se řada architektů zabývala úpravouPalackého náměstípodEmauzským klášterem. Autorem výherního projektu nových úřednických budov bylBohumil Hypšman. Základem této urbanistické kompozice je terasovité náměstí spomníkem Františka Palackéhood sochaře Stanislava Suchardy v pozadí s budovou Ministerstva zdravotnictví. Stavba je zdobená skulpturami sochařeJaroslava Horejce. Panorama kláštera na Slovanech je zachováno
Měnírna Bělehradská, Bělehradská čp. 2535/41a
Bělehradská čp. 2535/41a
Funkcionalistická budova v Bělehradské ulici zdařile skloubila několik funkcí: sloužila jako měnírna pro napájení tramvají, jako spínací a rozpínací stanice pro kabelovou síť a jako sídlo dálkového řízení měnírny na Zelené lišce.
Městská dívčí odborná škola rodinná a živnostenská, Podskalská čp. 365/10
Podskalská 10
V této částiPodskalístojí, až na několik výjimek, stavby vybudované převážně ve 20. století. Část výstavby vznikla již před 1. světovou válkou a další v meziválečném období, což se týká i velké školní budovy, která zaujímá celý domovní blok.
Městská ústřední tržnice, Vinohradská č. p. 1200/50
Vinohradská 1200/50
Druhá pražská krytá tržnice byla naKrálovských Vinohradechpostavena mezi lety 1901-1903 podle projektu architektaAntonína Turka. Nachází se na místě bývalé továrny na mlýnské stroje. Stylem novorenesanční budova byla slavnostně otevřena 25. června 1903. Roku 1994 byla tržnice po větších rekonstrukcích znovu otevřena jako obchodní dům, dnes fungující jako Nákupní galerie interiérového designu.
Městský dům, Vratislavova čp. 33/2
Vratislavova 33/2
Neoklasicistní dům ve Vratislavově ulici byl postaven firmou V. Nekvasil podle plánu architekta Ladislava Kuřáka v letech 1933-1934. Objekt, jehož součástí měla být lékárna Čeňka Řeháka, byl postaven na místě dřívějšího barokního domu. Interiér lékárny tvoří původní mobiliář z 30. let 20. století.
Měšťanský dům U Kolíbalů, Vyšehradská čp. 420/19
Vyšehradská 420/19
Barokní stavba veVyšehradské ulicije dokladem původní zástavbyPodskalíještě před jehoasanací. Svou vnější podobu stavba s typickoumansardovoustřechou výrazně nezměnila již od své výstavby před rokem 1769. Ve 20. století byl dům poznamenán pouze přístavbou podkroví a novým průjezdem.
Měšťanský dům U Sliveneckých, Ječná čp. 545/19
Ječná 545/19
Průchozí dům č.p. 545/19 se sladovnou náležel Mikuláši Sliveneckému, kterému patřil i dům na nároží Karlova náměstí a Žitné a vedlejší dům v Ječné č.p. 546. Mikuláš Slivenecký byl známou osobností, která dala jméno nejen domu se sladovnou, ale i celé části přilehlé ulice.
Měšťanský dům U Stříbrného melounu, Ke Karlovu čp. 457/7
Ke Karlovu 457/7
Na místě dnešního domuU Stříbrného melounustál do 18. století středověký objekt, který byl nahrazen ve 2. čtvrtině 18. století prostornějším domem sloužícím především k obytným účelům. Stavba je ceněna pro dodnes dochované architektonické členění s klenutými sklepy a klasicistní fasádou.
Měšťanský dům U Zítků, Vodičkova čp. 12/5
Vodičkova 12/5
V jádru gotický dům postavený na nepravidelném půdorysu v sousedstvíNovoměstské radniceveVodičkově ulicise v průběhu času dočkal několika přestaveb - renesanční a barokní. Dnešní fasáda je vystavěna ve stylu novorokoka. Ve dvoře se nachází třípatrová budova z let 1865-1866.
Měšťanský dům U Českého bratra, Lípová čp. 477/9
Lípová 477/9
V jádru klasicistní dům postavený na gotické parcele dokazuje středověký zakřivený tvarLípové ulice. Stavba několikrát změnila svou podobu úpravami v letech 1855, 1861 a 1908. Dnešní neobarokně vyhlížející dům je ceněn pro zachované uměleckořemeslné detaily v exteriéru i interiéru.
Měšťanský dům Žitná čp. 562/10
Žitná 562/10
Řadový neorenesanční dům navržený Josefem Blechou není významný jen svými dochovanými prvky v interiéru i exteriéru, ale také faktem, že zde žilAlois Rašína před domem byl také roku 1923 střelen do zad. Na následky poranění po šesti týdnech zemřel v Podolském sanatoriu
Nakladatelský dům Orbis
Vinohradská 46
Tiskařská, nakladatelská a novinářská společnost akciová Orbis si nechala svou budovu navrhnout architektemAloisem Dryákem. Na parcele mezi Vinohradskou a Slezskou ulicí byl ve 20. letech 20. století vybudován Nakladatelský dům Orbis, jehož fasáda je vystavěna ve stylu pozdní kotěrovské moderny. Pozdější přístavba ve Slezské ulici již nese znaky funkcionalismu.
Nemocnice pražského obchodnictva (Kupecká nemocnice), Ke Karlovu čp. 458/4
Ke Karlovu 4
V uliciKe Karlovu, na místě dřívějšího letohrádku a později laboratoří na výrobu barev, byla mezi lety 1859-1860 postavena Nemocnice pražského obchodnictva. Autorství stavby je připisováno I.V. Ullmannovi, pozdější bádání však zvažuje také autorstvíB. Gruebera.Součástí budovy byla také kaple sv. Kříže umístěná spolu s pěti pokoji v 1. patře. V dnešní době zde sídlí Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3. Lékařské fakulty UK a Společnost pro studium a léčbu bolesti.
Neobarokní nájemní domy na náměstí Míru a neogotický nájemní dům na Vinohradské třídě
náměstí Míru 3
Jakožto výstavní domy byly nanáměstí Míru, na místě dřívější zahrady Eichmanky, postaveny neobarokní činžovní domy podle plánů architekta Josefa Pospíšila. Výstavbou bloku domů tak byla reprezentativním způsobem uzavřena část tehdejšího Purkyňova náměstí. Domy odkazují na tvorbu významných barokních architektů a sochařů.Bohatě zdobený neogotický dům na rohuVinohradské třídy a Italské ulicez let 1902-1903 byl navržen architektem Gustavem Papežem. Zde autor navazuje na významné gotické tvůrce. Na
Neubergova
Hlavní nádraží
Na území Prahy 2 se již od středověku zakládaly vinice a při nich lidé stavěli nejprve viniční lisy a poté usedlosti. Mnohé z nich zanikly, pozůstatky jiných se dochovaly dodnes. Jednou z těch zmizelých je usedlost kdysi přestavěná na zámeček a nazývaná Neubergova (č.p. 17, 18, 19).
Novobarokní nájemní dům, Slezská čp. 1297/3
Slezská 1297/3
Počátky výstavby domovního bloku mezi ulicemiSlezskou, tehdy Chocholouškovou,Šubertovou, původně U divadla,Římskou(Brandlovou) aBlanickousahají do počátku 20. století, ale již dříve zde stály stavby bývalé usedlosti Seidlovka čp. 100. Toto číslo popisné později převzalDům Zemědělské osvěty, postavený v letech 1924 až 1926, a celý blok se uzavřel až dostavěním nájemních domů v třicátých letech 20. století.
Novobarokní nájemní dům, Slezská čp. 1333/46
Slezská 1333/46
Domovní blok naproti Sadům Svatopluka Čecha, ohraničený ulicemiSlezskou, Chodskou, Korunní a Šumavskou, vznikl na pozemcích rozparcelovanéusedlosti Baal, kde se nacházel slavný hostinecKravín. Nedaleko stálaPištěkova aréna. Nájemní domy byly vystavěny počátkem 20. století a vyznačují se pozdně historizujícím i secesním tvaroslovím. Obzvláště zajímavá je skupina tří novobarokních domů.
Novofunkcionalistická architektura v Praze 2
Vinohrady
Novofunkcionalistická architektura patří do širšího proudu pozdní moderny a jak název vypovídá navázala na meziválečnýfunkcionalismus. Vyznačovala se tedy také „poezií střízlivosti“, zdrženlivostí a konstruktivností. V naší městské části též nalezneme několik kvalitních staveb postavených v tomto stylu.
Novoměstská radnice, Karlovo náměstí čp. 1/23
Karlovo náměstí 1/23
Nejvýznamnějším gotická stavba na Novém Městě. Byla vybudována na konci 14. století, v době panování Karla IV., v souvislosti se založením Nového Města pražského. Věž postavena v 15. století. Je dominantou Karlova náměstí (dříve Dobytčího trhu). Radnice byla opakovaně rekonstruována a měnila vzhled. V minulosti měla různé využití, dnes slouží jako významné kulturní zařízení Prahy 2.
Novoměstský obecní dvůr, Sokolská čp. 1595/62
Sokolská 1595/62
Na místě původního novoměstského obecního dvora mezi dnešními ulicemi Sokolskou a Legerovou byla počátkem osmdesátých let 19. století vybudována stavba, která od roku 1883 začala sloužit novoměstským hasičům. Od roku 1926 sem byla umístěna ústřední pražská hasičská stanice č. 1.
Novorenesanční nájemní dům s lázněmi
Italská 212/5
Italská, dříve Divišova ulice, propojujícínáměstí Mírus žižkovským náměstímWinstona Churchilla, resp. Seifertovou ulicí, prošla dlouhým architektonickým vývojem. Nejstarší stavby pocházejí z osmdesátých let 19. století, což je též případ nájemního domu s lázněmi.
Novorenesanční nájemní dům, Anglická čp. 387/3
Anglická 387/3
Domovní blok stojí v místech před bývalou Žitnou bránou, která se nacházela vnovoměstském opevnění, a uliceAnglickápředstavuje de facto prodlouženíŽitnéulice, která probíhá Novým Městem pražským. Také bychom zde dříve nalezliNové české divadlo, zbořené roku 1885.
Novorenesanční nájemní dům, Škrétova čp. 70/10
Římská 70/10
Místo, kde stojí blok nájemních domů ohraničenýŠkrétovou,Římskou, Rubešovou a Anglickou ulicí, se nachází nedaleko bývalýchnovoměstských hradeb, resp. v prostoru před touto zrušenou fortifikací. Na lokalitě také stáloTeatro salone italiano, zvané Averino.
Nové české divadlo
Škrétova 1
Veliká dřevěná divadelní aréna nedaleko zbořené Žitné brány působila ke konci 19. století sice jen devět let, přesto to byla nápadná stavba a velmi oblíbená scéna. Dnes v těchto místech na rohu Anglické a Škrétovy ulice stojí čtyřpatrový činžovnídůms restauracíDemínka.
Nuselský most
Nuselský most
Návrhy na přemostění Nuselského údolí vznikaly již od počátku 20. století. Vítězným se nakonec stal projekt Jana Vítka, Miroslava Sůry a Roberta Bucháčka z konce 50. let minulého století. Spojitou rámovou konstrukci dlouhou 485 metrů s betonovým tubusem vynášejí čtyři pilíře. Uvnitř tubusu vede trať metra a na jeho povrchu se nachází čtyřproudá silnice po stranách s chodníkovýmikrakorci.Jakožto most Klementa Gottwalda byla uvedena stavba do provozu roku 1973.
Nádraží Královské Vinohrady
Bělehradská 22
Více než kilometr dlouhý tunel vedený podKrálovskými Vinohradybyl budován mezi lety 1869−1871 společností Vojtěcha Lanny ml. a bratří Kleinů. Osu tunelu kopírujeLondýnská ulice. Z kapacitních důvodů byl během 2. světové války postaven druhý tunel a v 80. letech tunel třetí. Při ústí tunelu podNuselskými schodybyla vybudována mezi lety 1912−1913 podle plánů architekta Heindla nádražní budova. Zastávka byla již ve 40. letech zrušena a stavba dnes slouží Technickému ústředí Českých drah.
Nádraží Vyšehrad
Svobodova 2
Roku 1888 vznikla z původního nákladiště na trati pod Vyšehradem zastávka, která v letech 1904−1905 získala novou budovu. Ta byla navržena architektem Josefem Heindlem ve stylu geometrické secese. V roce 1960 dráhy staniciVyšehradzrušily, nadále ji však využívaly jako výpravnu. V dnešní době památkově chráněná stavba však jen chátrá.
Nájemní domy Františka Jiskry, Boženy Němcové čp. 1335/11 a čp. 1299/13
Boženy Němcové 1299/13
Severní partie domovního bloku mezi ulicemiBoženy Němcové,Legerovou,WenzigovouaLublaňskouse nachází na místě zrušeného barokníhobastionu, ale jižní část na území ještě před bývalým opevněním. Na plánu z roku 1889 je již vyznačena parcelace budoucích bloků, ale většina staveb pochází z počátku 20. století.
Nájemní domy Myslíkova čp. 257 a čp. 258/6 a 8, Náplavní 10
Myslíkova 8
Původně dva domy, vystavěné obchodníkem s dřívím V. Bubeníčkem podle projektu architekta Josefa Schulze byly přestavbou v roce 1923 sloučeny ve dvojdům a původní novorenesanční fasáda byla nahrazena novou ve stylu moderny.
Nájemní dvojdům, Legerova čp. 934/66, Legerova čp. 935/68
Legerova čp. 934
Původně na této lokalitě stálbastionsv. Xaveria, který se nacházel přímo před Slepou bránou, přičemž nárožíJugoslávské,LegerovyaVocelovyulice zaujímá místo, kde probíhala líce tohotobastionu. Po zbouráníhradebse na rozhraníNového Města pražskéhoaKrálovských Vinohradstavělo již od sedmdesátých let 19. století, ale tato parcela se zastavěla až v devadesátých letech.
Nájemní dvojdům, Sokolská čp. 464/27, 29
Sokolská 464/27
Na západní straně Sokolské ulice stojí vedle Lékařského domu budova s keramickým obkladem, která uzavírá frontu domů s loubím, začínající u Ječné ulice. Dvojdům č.p. 464/II patří k dalším stavbám, které navrhlKarel Kotaspro pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurta.
Nájemní dům "New York", U Havlíčkových sadů čp. 1526/7
U Havlíčkových sadů 1526/7
Zástavba v uliciU Havlíčkových sadů, která vznikla na místě vinice a zahrady usedlostiHamáčková, využívá skvělé polohy naproti jmenovanému parku, navíc celá fronta směřuje k jihovýchodu. Domy mají secesní fasády, které často navrhovalJosef Pospíšila ten také řešil urbanismus ulice.
Nájemní dům "U Námořníka" Bělehradská č.p. 236/116
Bělehradská 236/116
Bělehradskáulice, původně Havlíčkova třída, která kopírovala původní historickou komunikaci, vznikla v rané fázi výstavby Královských Vinohrad. Proto zde nalezneme domy ještě z osmdesátých let 19. století, ale často přestavěné do novějších forem. To je i případ domu „U námořníka“ na nárožíJugoslávskéaBělehradskéulice, který v současné podobě patří k prvořadým dílům geometrické secese.
Nájemní dům "U Přívozu", Palackého nám. čp. 358/2
Palackého náměstí 358/2
Palackého náměstív této části získalo svoji podobu kolem poloviny devadesátých let 19. století nasypáním bývalé Podskalské třídy a severní část zde stojících domů tedy vznikla v období pozdního historismu. Prostřední dům čp. 358 „U přívozu“ získal své jméno podle bývalé přívozny, která se nacházela nedaleko.
Nájemní dům (poliklinika), Sokolská čp. 1662/35
Sokolská čp. 1662
Ječnouulici, která vznikla již ve 14 století, uzavírala na východním konci Slepá brána, na jejímž místě vzniklo Komenského náměstí, dnesI. P. Pavlova. Nanovoměstskéstraně se před branou dlouho nacházely pouze usedlosti se zahradami a zástavba zde většinou vyrůstala až po demolicinovoměstské fortifikace.
Nájemní dům Anny Letenské čp. 34/7
Anny Letenské 34/7
Vinohradská třídapřevzala trasu pradávné komunikace, spojující Prahu s východem Čech. Naproti tomu uliceAnny Letenské, původně Ve Pštrosce, vznikla až parcelací území bývalé usedlostiŠtikovna, resp. Eichmankana přelomu 19. a 20. století. Architektonicky nejvýznamnější je v této ulici bezesporu nárožní dům čp. 34, postavený ve stylu geometrické secese.
Nájemní dům Blanická čp. 750/8
Blanická 750/8
Blok domů meziBlanickou,Korunní,SázavskouaFrancouzskouulicí vznikl až v další fázi výstavby Královských Vinohrad a je vyznačen na plánu z roku 1889. Dům se nachází v „Horní Blanické“, jelikož úsek mezi Francouzskou a Vinohradskou se dlouho takto nazýval.
Nájemní dům Bělehradská čp. 573/61
Bělehradská 573/61
Bělehradskáulice kopíruje starou komunikaci vedoucí od Koňské brány, která se nacházela vnovoměstských hradbách, doNuselského údolía dále. Zástavba zde vyrůstala již od sedmdesátých let 19. století, a tomu odpovídal i výraz zdejších domů. V prvé fázi zástavba získala pozdně klasicistní a novorenesanční fasády.
Nájemní dům Gorazdova čp. 1983/17
Gorazdova 1983/17
Architekt a stavitel Jan Petrák navrhl, postavil a vlastnil v Gorazdově ulici několik nájemních secesních domů. V suterénu domu č.p. 1983/17 se nacházela oblíbená restaurace Na Rybárně, kterou navštěvovali skuteční labužníci a známé osobnosti.
Nájemní dům Gorazdova čp. 356/3
Gorazdova 356/3
Podskalívčetně své severní části procházelo počátkem 20. století rozsáhlouproměnou, spočívající v budování nových nábřeží a novostaveb celých bloků obytných domů. Bývalá hlavní komunikace této osady, pohlcené Novým Městem, zvaná v historiiNa Výtoni, se od roku 1870 jmenovalaPodskalská. Tuto ulici rozdělilo roku 1896 vybudováníPalackého náměstía severní část získala roku 1947 názevGorazdova. Nalezneme zde historizující i secesní stavby.
Nájemní dům Hutního projektu, Blanická čp. 589
Blanická čp. 589
Tato částBlanickéulice meziVinohradskoutřídou aFrancouzskouulicí, zvaná dříve též HorníBlanická, vznikla již v osmdesátých letech 19. století. Proto zde nalezneme stavby z epochy historismu, hlavně neorenesance, ale i z meziválečného období. V padesátých letech na místěnáletemzničeného domu vyrostla současná stavba čp. 589.
Nájemní dům Ječná čp. 529/29
Ječná 29
Severní stranaJečné uliceje v tomto domovním bloku architektonicky velice pestrá, nacházejí se zde historizující i moderní stavby. K nim patří také nájemní dům pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta. Ten stojí mezi dvěma novorenesančními stavbami, ale díky své kvalitě toto prostředí zásadně nenarušuje.
Nájemní dům Josefa Svobody, Šubertova čp. 1353/4
Šubertova 1353/4
Domovní blok mezi Šubertovou, Římskou, Blanickou a Slezskou ulicí vznikal postupně a tento vývoj se podepsal i na architektonické podobě domů. Nejstarší západní část bloku vyrůstala od počátku 20. století, domy se vyznačují novobarokním výrazem, a to platí i pro prostřední dům v Šubertově ulici.
Nájemní dům Myslíkova čp. 2018/2
Myslíkova 2018/2
Tato oblast Nového Města pražského procházela počátkem 20. století rozsáhlou proměnou, a proto většina domů v bloku meziMasarykovým nábřežím,Jiráskovým náměstím,MyslíkovouaNáplavníulicí vznikla v prvním desetiletí tohoto století, a tomu odpovídá i jejich stylová podoba. Nacházejí se zde historizující, eklektické i secesní stavby, a z posledně jmenovaných patří k nejzajímavějším nárožní dům č.p. 2018 s mnoha secesně geometrickými detaily.
Nájemní dům Mánesova čp. 1056/40
Mánesova 1056/40
Mánesovaulice, která nese jméno slavného malíře již od 19. století (ale nazývala se několikrát i Barthouova), se vyznačuje velice pestrou škálou fasád od pozdního historismu, tedy novorenesance, novobaroku i novogotiky, přes secesi, modernu až po funkcionalismus. Je zde však také výstavba z období po 2. světové válce. Novobarokní dům č. 40 je navíc velice zajímavý z hlediska historie a umění.
Nájemní dům Mánesova čp. 1645/87
Mánesova 1645/87
Téměř na východním konciMánesovy ulice, nedaleko vyústění do Náměstí Jiřího z Poděbrad, se nachází dům s geometricko-ornamentální fasádou, který vyprojektovali Jan Majer a Josef Veselý. Průčelí navrhlKotěrůvžák architekt Jaroslav Mayer.
Nájemní dům Nad Museem, Vinohradská čp. 343/6
Vinohradská 343/6
Vinohradskátřída sice vede již od Václavského náměstí, ale Praha 2 začíná u této významné komunikace až za severojižní magistrálou. Proto funkcionalistický dům čp. 343, stojící přímo nad vinohradskými tunely, vytváří jakousi vstupní dominantu do této městské části. Původně tvořil součást domovního bloku, ale po jeho zbourání se stal solitérní stavbou.
Nájemní dům Náplavní čp. 2011/5
Náplavní 2011/5
Většina domů v bloku meziMyslíkovouulicí,Náplavnía nábřežím vznikly počátkem 20. století v souvislosti s rozsáhlými úpravami nábřeží a tomu odpovídá jejich stylová podoba. Nacházejí se zde historizující, eklektické i secesní stavby. Z těchto patří k nejzajímavější nárožní dům č.p. 2011/5 vNáplavníulici.
Nájemní dům Svobodova čp. 135/11
Svobodova 135/11
Blok domů naprotiNádraží Vyšehradvznikl až počátkem 20. století, tedy prakticky ve stejné době jako staniční budova (1904 až 1905) vybudovaná na místě zastávky zřízené již roku 1888. Budova na nároží ulicSvobodovaaNa Slupipochází z let 1902 - 1903.
Nájemní dům Vincence Bubeníčka, Náplavní čp.1501/8
Náplavní 1501/8
Zdánlivě nenápadný dům v Náplavní ulici s romantickou fasádou s novorenesančními prvky je pozoruhodný tím, že jej navrhl profesor a dvorní rada architekt Josef Schulz, mj. autor například Rudolfina či Národního muzea, a významná je i osobnost stavebníka Vincence Bubeníčka.
Nájemní dům Vinohradská čp. 1233/22
Vinohradská 22
Přestože jeVinohradskáulice velice stará komunikace, zástavba činžovních domů v některých částech vyrůstala až od přelomu 19. a 20. století. Na místě bývaléEichmannovy zahradyvznikl novogotický dům na nárožíVinohradskéaItalskéulice.
Nájemní dům Vinohradská čp. 1417/81
Vinohradská 1417/81
Nájemní domy v této části Vinohradské ulice (původně Jungmannovy třídy) naproti Sadům Svatopluka Čecha (tehdy Městskému sadu) vyrůstaly od přelomu 19. a 20. století. Proto mají nejen novorenesanční, ale také novobarokní, novogotické a secesní fasády. Právě v posledně jmenovaném stylu byl postaven dům č.p. 1417 na nárožíVinohradské třídya uliceU Kanálky.
Nájemní dům Vinohradská čp. 32/91
Vinohradská 32/91
Fronta nájemních domů ve Vinohradské (tehdy Jungmannově) ulici naprotiSadům Svatopluka Čechase vyznačuje historizujícím, tedy novorenesančním, novogotickým i novorománským, a také secesním tvaroslovím. Nalezneme zde však též domy s novobarokními fasádami, k nimž patří dům čp. 32 od Jaroslava Vondráka.
Nájemní dům družstva Rovnost, Vratislavova čp. 20
Vratislavova čp. 20
VeVratislavověulici, sledující trasu prastaré cesty a spojujícíVyšehrads vltavským nábřežím a dále sNovým Městem pražským, se nacházejí stavby z několika epoch. Tomu odpovídá i stylová skladba, a proto zde nalezneme i architekturu ovlivněnou kubismem.
Nájemní dům firmy "Müller a Kapsa", Podskalská čp. 294/2
Na Hrobci 5
Výrazný puristický dům s kubistickými prvky amansardovoustřechou byl postaven v letech 1921 - 1922 pro stavitelský podnik Müller a Kapsa. Nachází se na nároží ulicNa HrobciaPodskalskáu parčíku s Podskalskou celnicí na Výtoni.
Nájemní dům firmy Novozámský, Bělehradská čp. 597/65
Bělehradská čp. 597/65
Zástavba vBělehradské ulici, kopírující starou komunikaci, vyrůstala již od sedmdesátých let 19. století. Proto původně měla většina staveb novorenesanční výraz, ale některé prošly pozdějšími přestavbami. Výrazné modernistické průčelí získal v meziválečném období i dům čp. 597.
Nájemní dům s kavárnou Demínka, Anglická čp. 386/5
Anglická 386/5
V domovním bloku na rozhraní Nového Města a Vinohrad, který se nachází mezi ulicemiAnglickou,Legerovou,Čelakovského sadya ulicíŠkrétovoustálo v letech 1876 až 1885Nové české divadlo. Zástavba zde vznikala po zbourání této divadelní scény od 2. poloviny osmdesátých let 19. století.
Nájemní dům s lékárnou U svaté Ludmily, Belgická čp. 238/37
Belgická 238/37
Na nárožíRumunskéaBelgickéulice (dříve ulice Vávrova a Komenského) stojí dům navržený Františkem Václavíkem v dobově typickém novorenesančním stylu. Výzdoba jeho fasády s manýristickými detaily je však nadprůměrně bohatá.
Nájemní dům s obchody, Bělehradská čp. 234/120
Bělehradská 234/120
Bělehradskáulice, původně prastará komunikace, vznikla v rané fázi výstavby Královských Vinohrad, ale v tomto nejsevernějším východním bloku nalezneme vedle historizujících také stavby secesní, funkcionalistické i z konce 20. století. V meziválečném období též proběhla přestavba, vedoucí k současné podobě domu č.p. 234/120.
Nájemní dům v Anglické ulici čp. 225/18
Anglická 18
Na místě původního neorenesančního domu vyrostl mezi lety 1954‒1955 nový činžovní dům podle plánů architekta Jaroslava Vaculíka. Nová stavba, postavená během socialistického realismu, nese znaky neoklasicismu. V domě se nachází 20 bytových jednotek.
Nájemní dům, Anglická čp. 390/19
Anglická 390/19
Zástavba v Anglické ulici, dříve Palackého třídě, vyrůstala již od sedmdesátých let 19. století. Část domů nahradily novostavby a část prošla jen přestavbou, většinou spočívající v navýšení a změně fasády. Proto je tato ulice z hlediska architektonického výrazu velice různorodá.
Nájemní dům, Italská čp. 210/15
Italská čp. 210/15
Italskáulice, která v současnosti de facto propojujenáměstí Mírus žižkovským náměstím Winstona Churchilla, prošla dlouhým vývojem. Proto zde nalezneme stavby ve stylu historismu, purismu, funkcionalismu i architekturu ovlivněnou tzv. sorelou, tedy socialistickým realismem. To je i případ domu čp. 210/15.
Nájemní dům, Kladská čp. 1462/3
Kladská 3
Činžovní dům č.p. 1462 na nárožíLužickéaKladskéulice, naprotiSadům bratří Čapků(dříve Městský sad, později Bezručovy sady), je navržen v secesním stylu. Odlišuje se tak od okolních domů, které zde vyrůstaly na přelomu 19. a 20. století a mají většinou historizující nebo eklektickou fasádu.
Nájemní dům, Moravská čp. 1387/45
Moravská 45, čp. 1387/XII
Zástavba na východním konci Moravské ulice, naproti tehdejšímu Městskému sadu, dnessadům Bratří Čapků, vznikala většinou na přelomu 19. a 20. století, a proto se zde nacházejí pozdně historizující, eklektické i secesní domy.
Nájemní dům, Polská čp. 1352/32
Polská 32, čp. 1352/XII
Zástavba v Polské ulici, původně nazvané podle spisovatele Jana Nerudy, probíhající podél Riegrových sadů, vznikala na přelomu 19. a 20. století, a díky tomu mají zdejší domy pozdně historizující, eklektický i secesní výraz.
Národní dům na Vinohradech náměstí Míru čp. 820/9
náměstí Míru 820/9
Vznik Národního domu na Vinohradech byl spjat spovýšením Královských Vinohradna město. Vyvstala tak potřeba výstavby prostor určených ke konání společenských a kulturních akcí. Budova navržená architektemAntonínem Turkembyla postavena ve stylu neorenesance mezi lety 1893 ‒1894. Od 50. let dvacátého století se dům nazýval Ústřední kulturní dům železničářů, po revoluci se vrátil původní názevNárodní dům na Vinohradech.
Nárožní nájemní dům Ječná čp. 507/6
Ječná 507/6
Blok domů meziJečnou,LipovouaSalmovskou, dříve Krupnou nebo Krupičnou, ulicí vznikl již ve středověku. Tedy původněSalmovskáprobíhala až k uliciU nemocnice, dříve zvanou též Lipová, neboť zalomení Salmovské ulice vzniklo až v 19. století. Původně se zde také nacházela roku 1868 zrušená zahrada, kterou nechal vybudovatFrantišek starohrabě Salm-Reifferscheidt
Obchodní a nájemní dům, Tylovo nám. čp. 650/4
Tylovo nám čp. 650/4
Tylovo náměstí, sloužící jako původní tržiště Královských Vinohrad, vzniklo již v sedmdesátých letech 19. století na počátku urbanistického rozmachu této tehdy samostatné obce, povýšené roku 1879 na město. Proto zde nalezneme architekturu od období historismu až po funkcionalismus.
Obytný dům nakladatelství Odeon
Mánesova čp. 1624
Blok domů mezi ulicemiItalskou,Vinohradskou,Anny LetenskéaMánesovoubyl obytnými domy zastavěn poměrně pozdě, neboť na této lokalitě stáloNěmecké letní divadlo Heinovka. Ještě na plánech z prvního desetiletí 20. století je pozemek kromě arény prakticky prázdný, a proto se zde nacházejí domy vsecesnímslohu i ve stylu velmi pozdníhohistorismu, resp. novogotiky.
Obytný dům s obchody, Vinohradská čp. 1218/57
Vinohradská čp. 1218/57
PobombardováníPrahy za 2. světové války docházelo k zahlazování škod postupně, některé domy byly opraveny a jiné nahrazeny novostavbou. V šedesátých letech patřil k nejkvalitnějším příkladům moderní architektury dům na nárožíVinohradskétřídy aBudečskéulice.
Palác Charitas, Karlovo nám. čp. 317/5
Karlovo nám. čp. 317/5
Karlovo náměstímá gotický charakter, ale jeho architektonická podoba se utvářela ještě několik pozdějších staletí. Nalezneme zde proto též vícero modernistických staveb, které vznikly v meziválečném období, a to je také případ Paláce Charitas v jihozápadní části náměstí.
Palác Continental, Blanická čp. 2028/15
Blanická 15
Palác Continentalje stavbou postavenou v puristickém stylu v letech 1926 - 1928 v místech, kde bývalo Seidlovo pole. Nachází seBlanickéulici, v úseku meziVinohradskoutřídou aSlezskouulicí spolu s dalšími mimořádnými stavbami.
Palác Koruna česká s divadelním sálem, Korunní čp. 926/30
Korunní 30
VKorunníulici má většina domů historizující nebo secesní fasády, ale některé prošly v meziválečném období pozdější modernizací. To platí také u domu s divadlem, který má výrazné expresivně puristické průčelí.
Palác Mladotovský, Karlovo náměstí čp. 502/40
Karlovo náměstí 40
Pražské sídlo Opavských vévodů stálo na místě dnešního Mladotovského paláce již při zakládáníNového Města pražskéhoa stalo se tak součástí tehdejšího Dobytčího trhu. Barokní podoba paláce pochází z období 18. století, kdy majiteli byli Mladotové. Dnes je palác součástíVšeobecné fakultní nemocnice.
Palác Radio, Vinohradská čp. 1789/40
Vinohradská 40
Mezi jednu z Dryákových realizací naVinohradechpatří palác Radio, který byl postaven mezi lety 1922-1924 na místě bývalého Seidlova pole. Šestipatrová fasáda ve stylu art deco se symbolickými znaky. Budova je vystavena na půdorysu písmene U s vnitřním vestavěným dvorním křídlem. Budova léta sloužila jako kino a taneční sál.
Palác YWCA - Spolkový dům, Žitná čp. 563/12
Žitná 563/12
Funkcionalistický šestipatrový dům stojící v Žitné ulici navrhl významný architektOldřich Tyl.Znakem spolkového domu YWCA jsou úseky s balkony a pásová okna, která byla při statických úpravách roku 1932 porušena přístavbou pilířů.
Paroubka a Křížovka, Pštroska
Italská 21
Na vinohradském návrší, které se táhne od Hlavního nádraží až k Olšanským hřbitovům, se od středověku nacházelo množství vinohradů a viničních a hospodářských usedlostí. Mezi jinými to byly v místě dnešních Riegrových sadů také vinice Křížovka a Paroubka, později sloučené v jeden pozemek, Pštrosku.
Patrové garáže Pod Slovany, Trojická čp. 437/20
Trojická čp. 437
Trojickáulice má částečně středověký původ, ale současnou podobu získala až okolo roku 1900, a proto zde nalezneme původně gotické a barokně upravené, klasicistní, historizující, secesní i funkcionalistické stavby. To je též případ garáží, které stojí ve vnitrobloku mezi ulicemi Trojickou, Vyšehradskou, Plaveckou aPod Slovany.
Penzion a lázně Na Slupi, Apolinářská čp. 434/1, Na Slupi čp. 434/8
Na Slupi 434/8
Kdysi honosná budova s lázněmiNa Slupive stylu art deco sloužila lidem až do osmdesátých let minulého století. Poté začala budova chátrat a v roce 2009 ji obsadili dokonce squatteři. Nyní zpustlý dům shlíží do ulic svými zaslepenými okny a jeho fasáda je zasíťovaná.
Pevnost Terezín
Hlavní 1
Barokní pevnost a vojenské město, vybudované Josefem II. v 18. století. Za druhé světové války sloužilo jako ghetto a tranzitní tábor pro židy. Přes Terezín prošlo přes 150 000 Židů, z nichž mnozí zahynuli v plynových komorách koncentračních táborů. Dnes je muzeem a národním památníkem.
Pivovar Na Slovanech, Vyšehradská čp. 2075, 2076, 2077/51,55,57
Vyšehradská čp. 2075, 2076, 2077/51,55,57
V prostoru meziKarlovým náměstímaEmauzským klášteremse nacházel pivovarNa Slovanech. Jeho nejznámějším majitelem a sládkem byl Jan Michael Schary, spoluzakladatel středoškolské pivovarnické výuky v Rakousku-Uhersku. Dnes na tuto tradici přímo navazujeStřední průmyslová škola potravinářských technologiív Podskalské ulici.
Pivovar U Kamenného stolu, Karlovo náměstí čp. 550/35
Karlovo náměstí 550
Název domu, stejně jako u severněji položenéhoBraunova domurovněž naKarlově náměstí (bývalém Dobytčím trhu), je odvozen od toho, že zde kdysi opravdu býval kamenný stůl, na němž se prováděly platby v přítomnosti tržního komisaře.
Podskalská celnice zv. Výtoň
Rašínovo nábřeží 412/30
Stavba patří mezi jedny z mála, které se zachovaly z původní barokní zástavbyPodskalí. Tato budova sloužila k vybírání mýta ze dřeva, jenž bylo připlavované na pražský trh. První zmínky o fungování celnice pocházejí z 16. století. Od 18. století přešlo vybírání cla na státní plavební fond. V dnešní době se zde nachází muzeum s expozicí ozaniklém Podskalí.
Pojišťovna Generali, Bělehradská čp. 299/132
Bělehradská 299/132
Moderní administrativní budova na nároží Anglické a Bělehradské byla postavena v letech 1993 -1994 podle návrhu architektonické kanceláře Omicron K. Je jednou z prvních staveb po sametové revoluci. Stojí na místě domu z roku 1872, ve kterém byl obchod Pexider. Pojišťovnu Generali zde vystřídal mediální dům.
Poliklinika na Karlově náměstí čp. 554/32
Karlovo náměstí 32
O demolici tiskárenských domů založených Janem Ottem rozhodl stát na počátku 30. let 20. století. Na jejich místě bylo kvůli politickým okolnostem až koncem 40. let vystavěno zdravotnické zařízení. Stylově se již nejednalo o tak čistý funkcionalismus, v němž byla budova ve 30. letech architekty Ferdinandem Fenclem a Vojtěchem Kerhartem navržena. Kolaudace zdravotnické školy a polikliniky proběhla v roce 1955.
Polyfunkční dům pro JUDr. Svojsíka, Francouzská čp. 145/22
Francouzská 145/22
Příkladem funkcionalistické stavby v Praze 2 je dům z 30. let 20. století stojící veFrancouzskéulici. Byl navržen vinohradským architektem Rudolfem Novotným pro Františka Svojsíka. Ve své době nahradil dříve stávající pavlačový dům z roku 1867. Atypicky navržená fasáda je důsledkem nepravidelnosti stavební parcely.
Pošta Praha 029, náměstí I. P. Pavlova čp. 1790/6
náměstí I. P. Pavlova 6
Na sklonku 19. století prožívala Praha obrovský stavební boom, stejně jako přilehlé město KrálovskéVinohradya další příměstské obce. To si vyžadovalo podstatné zahuštění sítě poštovních úřadů.Na sklonku 19. století prožívala Praha obrovský stavební boom, stejně jako přilehlé město KrálovskéVinohradya další příměstské obce. To si vyžadovalo podstatné zahuštění sítě poštovních úřadů.
Prkénka
Francouzská 55/52
Mezi zaniklé usedlosti, které se dříve rozkládaly se svými zahradami, vinicemi nebo polnostmi na Viničních horách, patřila kdysi také Prkénka. Její pozemky se nacházely v oblasti na jihovýchod od nynějšíhonáměstí Míru. Dodnes nám ji připomíná nápis na domě ve Francouzské ulici.
Proboštství Křižovníků Božího hrobu (klášter Na Zderaze)
Na Zderaze 269/4
Klášter řádu křižovníků - strážců Božího hrobu tvořil celek se zaniklým kostelem sv. Petra a Pavla v místech dnes ohraničených ulicemiNa Zderaze,Na ZbořenciaOdborů. Byl to jediný klášter tohoto řádu v českých zemích. Dnes je zde areál ČVUT, jehož součástí je budova probošství.
Provozní budova Českých drah
Seifertova
V areálu pražskéhoHlavního nádražíse nachází několik objektů z různých období a k nejmladším, alespoň svojí vnější podobou, patří Provozní budova Českých drah, stojící v severovýchodní části tohoto železničního komplexu, téměř na hraniciKrálovských Vinohrada Žižkova.
První pražská reálka, Ječná čp. 517/30
Ječná 517/30
Nová budova První pražské reálky (První české reálky) byla postavena v letech 1874-1875 v Ječné ulici. Do třípatrového objektu se přestěhoval ústav z původního působiště v Panské ulici. Dodnes slouží svému účelu, nyní zde sídlí dvě střední školy.
První česká parní továrna na leštidlo a tuky, Bělehradská čp. 350/50
Bělehradská 350
V dolní části Bělehradské ulice směrem k Nuslím se nachází prodejna Billa. Stavba si zachovala téměř nezměněnou podobu z doby, kdezde Jan Binninger vybudoval První českou parní továrnu na leštidlo a tuky.
Puristická architektura v Praze 2
Nové Město
Puristická architektura se vyznačovala maximální snahou po oproštění stavby od dekoru a po uplatnění v prvé řadě samotné konstrukce, barvy a struktury stavebního materiálu. Tedy účinku architektonického díla mělo být dosaženo co nejmenšími prostředky. Na území naší městské části vyrostlo několik významných realizací postavených v puristickém stylu.
Puristický nájemní dům, Mikovcova čp. 475/7
Mikovcova 475/7
Mikovcovaulice, která prakticky od vytyčení nese své pojmenování, vznikla prakticky na počátku urbanistického vývojeKrálovských Vinohrad. Proto zde vyrůstala zástavba již od sedmdesátých let 19. století, a přestože se jedná o velice krátkou ulici, tak zde nalezneme velice kvalitní architekturu. A to nejen z počátku výstavby, například jde odům Bohuslava Schnircha, tak i z meziválečného období, neboť v té době některé starší domy nahradily novostavby.
Purkyňův ústav, Albertov 2048/4, Votočkova 3, Hlavova 1
Albertov 4
Ve dvacátých letech 20. století se prováděla úprava areáluAlbertovpro medicínské a přírodovědecké ústavy Karlovy univerzity. V té době vznikla i puristická stavba Purkyňova ústavu podle projektu Aloise Špalka. Západní část byla určena pro ústav histologicko-embryologický a východní část pro farmakologicko-farmakognostický ústav. Dnes se zde nachází ještě celá řada vědeckých a pedagogických pracovišť.
Přírodovědecké ústavy UK, Albertov čp. 2038/6
Albertov 2038/6
Dnešní podobu budově Přírodovědeckých ústavů UK vtiskla přístavba z let 1924-1926. Budova je sídlem celé řady organizací. Vedle Přírodovědecké fakulty UK bychom zde našli například Mineralogické muzeum, Chlupáčovo muzeum historie země a celou řadu vědeckých ústavů a učených společností.
Radnice MČ Praha 2, náměstí Míru čp. 600/20
náměstí Míru čp. 600/20
Budova radnice, která slouží Úřadu městské části Praha 2 dosud, byla vystavěna z rozhodnutí zastupitelstva obceVinohrady z r.1876. Současně vznikla i vedlejší škola. Radnice prošla několika přestavbami, naposledy byla po rozsáhlé rekonstrukci otevřena v roce 2005.
Redan vyšehradského opevnění
Pevnost Vyšehrad
Trojúhelníkové redany se využívaly zejména jako prvky polních opevnění. U pevnostních staveb se uplatňovaly spíše výjimečně. Bývaly umístěny níže pod okrajem hradeb tak, aby dělová palba byla vedena nad nimi a byly před hradbami předsunuty, takže mohly bránit hradby před případným útokem ze stran.
Rekonstrukce domů Záhřebská čp. 170/23 a čp. 244/25,
Záhřebská 23
Léta chátrající domy byly koncem 90. let 20. století zachráněny koupí anglického investora, jenž nechal domy přestavět na funkční objekty. Propojením vznikl obytně administrativní komplex, jehož návrh má na svědomí architektPetr Franta. Obnovené průčelí ve stylu francouzské renesance neprozrazuje téměř nic o interiéru budov, který je propojen krytým atriem.
Renesanční architektura v Praze 2
Nové Město
Renesančníarchitekturase snažila navázat na antické stavitelství, hlavně římské, a výraz rinascimento znamená znovuzrození. Na podobě architektury Prahy 2 se renesance také podepsala, ale většinou tuto epochu překryly další stavební styly.
Restaurace v Riegrových sadech, Riegrovy sady čp. 28
Riegrovy sady 28
V Riegrových sadech byla ve třicátých letech minulého století budova bývalé usedlosti Švihanka zcela přestavěna na funkcionalistickou stavbu restaurace. Její architekt, František Marek, navrhl i nedalekou budovu vinohradské sokolovny.
Revmatologický ústav, Na Slupi č.p. 450/4
Na Slupi 420/4
V těsné blízkosti kostela Zvěstování Panny Marie Na trávníčku v uliciNa Slupise nachází budova Revmatologického ústavu, jejíž historie sahá do 14. století, do doby Karla IV. Stojí v místech bývalého kláštera řádu servitů. V roce 1982 bylo vystavěno nové křídlo.
Rodinný dům - Laichterův dům čp.1543/4
Chopinova 1543/4
Památkově chráněný dům v Chopinově ulici, která byla zastavěna podle studie z roku 1907, navrhl architektJan Kotěrapro nakladateleJana Laichteramezi lety 1908-1909. Za přísně geometrickou uliční fasádou sídlilo Laichterovo nakladatelství náročné literatury a obytný prostor Laichterovy rodiny.
Románská architektura v Praze 2
Vyšehrad
Románskáarchitekturase vyznačovala silným kamenným zdivem, většinou tvořeným kvádříky, těžkými klenbami a půlkruhovými oblouky. Typické sakrální stavby představovaly baziliky a rotundy, ale vznikala i světská kamenná architektury. Na území Prahy 2 vznikla mnoho románských staveb, ale zachováno jich zůstalo jen několik.
Rondokubistická architektura v Praze 2
Vinohradská čp. 1789
Rondokubistická architektura navázala ve dvacátých letech 20. století na předválečný kubismus, ale hranaté tvary vystřídaly kulaté, tedy válce, polokoule nebo oblouky. Na území naší městské části se nachází několik realizací postavených v tomto stylu.
Rotunda sv. Kateřiny Znojmo
Hradní kopec
Románská rotunda na znojemském hradě, jedna z nejcennějších dochovaných románských staveb v České republice. Postavena kolem roku 1037 přemyslovskými knížaty. Uchovává unikátní cyklus románských fresek z 12. století s portréty přemyslovských knížat. Je jedním z klenotů moravské středověké architektury.
Sanatorium Ondřeje Schneidera, Na Bojišti čp. 1771/
Na bojišti 1771/1
Nárožní budova ulicKe KarlovuaNa Bojištije význačná svým kruhovýmarkýřem. Navržena byla architektem Čeňkem Gregorem a postavena v letech 1891-1892 s přístavbou z roku 1908. Významná je svým salonkem s fontánou s keramickým obložením.
Sbor Církve bratrské v Praze 2
Římská čp. 1354
Domovní blok mezi ulicemiŘímskou,Anny Letenské. Blanickou a Vinohradskou třídou vznikl na počátku 20. století, ale až do dvacátých let zůstal z východní strany neuzavřený, než jej doplnily moderní stavby v Římské/Blanické ulici, tzv. Hasičský dům.
Sborový dům Českobratrské církve evangelické, Korunní čp. 1440/60
Korunní 1440
Výnosem Ministerstva kultu a vyučování bylo umožněno založení Svobodné reformované církve a později roku 1899 bylo povoleno založení reformovaného sboru naVinohradech, odtrženého od sboru novoměstského při kostele sv. Klimenta. Roku 1909 se přistoupilo k výstavbě nového sboru naKorunní třídě.Svou vnější podobou zapadá do okolní zástavby činžovních domů. Pravý význam stavby prozrazuje jen neogotickou fasádou, které dominuje malá věžička.
Schwarzenberský palác Praha
Hradčanské náměstí 2
Renesanční palác na Hradčanském náměstí s charakteristickým sgrafitovým průčelím. Postaven v letech 1545-1567 pro rod Lobkoviců, později přešel na Schwarzenbergy. Od roku 2008 sídlí v paláci stálá expozice staré evropské umění Národní galerie.
Secesní vila Na Libušince, Rašínovo nábřeží čp. 50/26
Rašínovo nábřeží 26
Mezi lety 1912 až 1913 postavil architekt Emil Králíček naRašínově nábřežívilu ve stylu klasicizující secese s kubistickými detaily. Jádro tohoto rodinného domu tvoří jednopatrový objekt na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku a k němu se připojující jednotraktové přízemní křídlo. Interiér obsahuje schodiště se zábradlím ve stylu geometrické secese. Na průčelích i výzdobě domu spolupracoval sochař Antonín Waigant.
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Rašínovo nábřeží 1980 a 2000
Začátkem 20. století začal výstavbě nových domů vévodit secesní styl. Budování tohoto typu domů bylo naRašínově nábřežíumožněno díky nově probíhající regulaci Zderazské čtvrti a vltavského nábřeží. Reprezentativním příkladem jsou dva domy staviteleVácslava Havla, jejichž fasáda je ovlivněna geometrickou secesí. Lodžiemi a arkýřovými okny pročleněné průčelí umožňuje široce panoramatický výhled na protější břeh Vltavy.
Sequensova vila, Libušina čp. 48/5
Libušina 5, čp. 48/VI
Rodinný dům učitele Františka Sequense a jeho ženy Zdeny byl proveden podle návrhu architekta Otakara Novotného. Vilu charakterizoval přísný formální asketismus racionální moderny. Původní majitelé prodali dům již roku 1916 rodině Hanušově, jejíž potomci jej vlastní dodnes. V bočním křídle bylo v minulosti umístěno rehabilitační středisko a dětské jesle.
Slepá brána (brána sv. Jana)
náměstí I. P. Pavlova
Novoměstské gotické opevnění mělo několik bran, a přestože se některé kromě Koňské v baroku posunuly, tak brána sv. Jana zůstala ve své hmotě stát až do konce 19. století. Nacházela se nanáměstí I. P. Pavlova, resp. na kříženíJečné a Sokolskéulice.
Smetanka
Vinohradská, Španělská
Jednou z viničních usedlostí na území Prahy 2 byla Smetanka s číslem popisným 37, jejíž jméno později převzala vinohradská uliceNa Smetancea také zdejší základní škola z roku 1888. Mnohé ze starých usedlostí zanikly, ale Smetanka se díky tomu dochovala alespoň v místních názvech.
Spolkový dům Zemědělské osvěty, Slezská čp. 100/7
Slezská 7
Pozemek zvaný Seidlovka se podařilo v r. 1919 vykoupit pro výstavbu řady budov, mj. pro spolkový dům Zemědělské osvěty. Budova byla ve stylu expresivního purismu navrženaJosefem Gočárema k jejímu slavnostnímu otevření došlo 28. října 1926. Charakter domu dotváří reliéfy sochařeOtto Gutfreunda.
Sportovní hala Folimanka, Na Folimance čp. 2490/2
Na Folimance 2490/2
V sadechFolimankase nachází pohledná sportovní hala ze sedmdesátých let minulého století vybudovaná podle projektu Jiřího Siegela (1927-2012). Jiří Siegel byl významným architektem, ale i scénografem, spisovatelem a sportovcem.
Stanice metra A Náměstí Míru, náměstí Míru
metro Náměstí Míru
Stanice metra Náměstí Míru je nejhlubší stanicí pražského metra a po dobu necelých dvou let byla i konečnou stanicí trasy A, vedoucí sem z konečné Leninova, nynější Dejvické. Je ražená, trojlodní a nachází se podKorunníulicí, v době otevření pod ulicí Wilhelma Piecka, kousek za samotným náměstím.
Stanice metra B Karlovo náměstí, Palackého a Karlovo náměstí
metro Karlovo náměstí
Trasa B pražského metra je zatím nejmladší linkou podzemní dráhy hlavního města. Stanice na Karlově náměstí byla uvedena do provozu 2. listopadu 1985. Stanice má dva vestibuly, s vchody na Karlovo náměstíaPalackého náměstí,takže ji lze z hlediska dopravní obsluhy chápat jako stanice dvě.
Stanice metra trasy A Jiřího z Poděbrad, náměstí Jiřího z Poděbrad
metro Jiřího z Poděbrad
První stanice druhého provozního úseku linky A pražského metra Jiřího z Poděbrad se nachází pod stejnojmennýmnáměstím. Ale dva výstupy z vestibulu na uliční úroveň jsou umístěny na území městské části Praha 2.
Stanice metra trasy C I. P. Pavlova, Náměstí I. P. Pavlova
metro I. P. Pavlova
Stanice metra I. P. Pavlova je jednou z nejstarších stanic metra v Praze. Do provozu byla slavnostně uvedena jako součást prvního úseku trasy C z Kačerova na Florenc (do roku 1990 pojmenovaná jako Sokolovská) dne 9. května 1974.
Stoletá kavárna, Na Zderaze čp. 267/10, Na Zbořenci čp. 267/1
Na Zderaze 10
Stoletá kavárna bývala rovněž nazývána Stoletkou. Věhlas jí přinesl zejména novinář a spisovatel Karel Ladislav Kukla, který je znám současným čtenářům zejména díky díluBahno Prahy, Tragikomedie o 4 obrazech, které poprvé vyšlo v roce 1928.
Studentská kolej Budeč, Wenzigova 1982/20
Wenzigova 1982/20
Dřívější ryze dívčí koleje, nazvané podle centra dávné vzdělanosti - hradiště Budeč, byly navrženy architektemBohumírem KozákemStylově se budova vyvíjela odkotěrovskémoderny až ke klasicizujícímu expresionismu. Interiéry navrhovala architekta Milada Petříková-Pavlíková. Součástí kolejí, patřících po celou dobu Univerzitě Karlově, jsou kromě studentských pokojů studovny, zájmové místnosti, jídelna s terasou, prádelna, tělocvična a zahrada.
Studentský domov, Albertov čp. 7/3a
Albertov 7/3a
Poněkud skromně stojí stranou v uliciAlbertovbudova menzy Univerzity Karlovy, bývalý Studentský dům. Téměř po sto letech ustoupí novému vědeckému kampusu a na místě dřevěné budovy s kamennou podezdívkou vyrostou výzkumná centra Biocentrum a Globcentrum.
Svatováclavské lázně
Dittrichova 10
Svatováclavské lázně se nacházely meziVáclavskouaDittrichovouulicí. Ve své době patřily k největším v Praze. Do dějin našeho národa se zapsaly tzv. Svatováclavským sněmem a dalšími společenskými událostmi. Samotná budova lázní pak stála přímo na místě Dittrichovy ulice.
Synagoga Josefov Praha
Červená 2
Staronová synagoga v Josefově je nejstarší dochovanou synagogou ve střední Evropě, postavená kolem roku 1270. Je vrcholným příkladem raně gotické architektury. Synagoga přežila všechny požáry i druhou světovou válku. Je spojena s legendou o Golemovi a rabínu Löwovi. Dodnes slouží jako modlitebna.
Tančící dům, Rašínovo nábřeží čp. 1981/80
Rašínovo nábřeží 80, Jiráskovo nám. 6
Dekonstruktivistická, vysoce oceňovaná stavba z 90. let se stala jedním ze symbolů vltavského nábřeží, potažmo celé Prahy. Za její výstavbou stojí architektiVlado Milunić a Frank O. Gehry,kteří svou spoluprací vytvořili návrh domu evokujícího pohyb tanečního páru Ginger a Freda. Poklidná zástavba nábřeží je tak oživena rozvlněnými liniemi Tančícího domu.
Teatro salone italiano, Škrétova
Škrétova, Římská
Jedna z vinohradských arén měla jen velmi krátké trvání, ale i přesto se zapsala do našich divadelních dějin. Dřevěné divadlo italského majitele E. Averina pro 2000 diváků stávalo v poslední třetině 19. století nad Koňskou branou, nad dnešním Národním muzeem na okraji Vinohrad.
Továrna na obráběcí stroje J. Kameníček a spol., Vinohradská čp. 282
Vinohrady
V místech, kde na Vinohradské ul. 12 stojí budova Českého rozhlasu, bývala strojírna Karla Jockela. Následně od roku 1919 továrna na obráběcí stroje Ing. Jiřího Kameníčka, zakladatele českého strojírenství.
Tunely vyšehradské pevnosti
V Pevnosti
Pár metrů zaTáborskou branouna Vyšehradě se nachází v uliciV Pevnostimůstek. Z obou jeho stran lze pod ním spatřit portály temných tunelů pro pěší. Jsou součástí podchodu spojujícíNusles Podolím, konkrétněLumírovy sadyaLumírovu uliciv Praze 2 s ulicí U Podolského sanatoria v Praze 4.
Umělecká zahrada
Umělecká zahrada
Areál mezi Čiklovou ulicí a železniční tratí vedoucí Nuselským údolím. Od roku 1924 zde byl sochařský ateliér Karla Nováka, po znárodnění pak provozovna podniku Krátký film Praha. V 90. letech získal zchátralý objekt stavitel Ing. Vojtěch Haluza, který jej obnovil a vybudoval zde unikátní Uměleckou zahradu upomínající původní sochařský závod.
Vendelínka
Slavíkova
Na hřebeni, který se táhne od Riegrových sadů až k Olšanským hřbitovům a kterému se říká vinohradské návrší, se v 18. a 19. století nacházelo množství hospodářských usedlostí i vinic. Vedle usedlostiKuchynkav místě dnešních Riegrových sadů to býval také dvůr Vendelínka.
Vila Anny Chlumetzky, Koperníkova čp. 794/6
Koperníkova 794/6
Jihozápadně odKoperníkovyulice, která získala svůj název již v době vzniku roku 1889, se nacházela usedlostKleovka. V této části ulice vyrostlo několik vil, doplňujících obytnou zástavbu přilehlé partie Královských Vinohrad. Vily se vyznačují pozdně historizujícím i secesním tvaroslovím, a to se týká také vily Anny Chlumetzky čp. 794.
Vila Dr. Moravtze, Helénská čp. 1799/4
Helénská čp. 1799/4
Helénská, původně Doudlebská ulice, vznikla již před 1. světovou válkou, ale stavby na jihozápadní straně pocházejí až z meziválečného období. Zdejší zástavba má solitérní, resp. vilový charakter a nacházejí se zde zdravotnické i obytné budovy většinou klasicizujícího charakteru.
Vila Josefa Eismana, Perucká čp. 2247/18
Perucká 2247
Továrník Eisman, který vlastnil elektrozávod v nedaleké Lužické ulici a firemní kanceláře v Pařížské ulici, si nechal postavit funkcionalistickou budovu ve vinohradské Perucké ulcii.podle návrhu architekta Karla Stráníka.
Vila Pod Zvonařkou čp. 1746/7, zv. Roubenka
Pod Zvonařkou čp. 1746/7
Stavba umístěná v zahradě nedaleko ústí železničního tunelu připomíná český a moravský roubený lidový dům, avšak s dispozicí rozlehlého rodinného domu. Jedná se o zajímavý doklad meziválečné architektury 20. století. Stavba byla realizována v letech 1921 až 1922 podle návrhu Ing. Maxmiliána Duchoslava.
Vila, Italská čp. 1037/39
Italská 39, čp. 1037/XII
V této lokalitě se rozkládaly pozemky bývalé usedlostiSmetanka, na kterých měla vzniknout vilová čtvrť a zástavba v těchto místech vyrůstala od konce 19. století, tudíž většinou měla historizující nebo eklektický výraz. Ten však často překryly pozdější stavební styly.
Vinohradská záložna, Anglická čp. 136/22
Anglická 136
Vinohradská záložna se zasloužila o rozvoj města Královské Vinohrady. Koupí a následnou parcelací pozemků vinohradských usedlostí umožnila bouřlivý stavební boom této oblasti a současně nemalými peněžními částkami podporovala i kulturní růst Vinohrad.
Volnočasový areál Jammertal, Folimanka
12000
Volnočasový multifunkční areál Jammertal podNuselským mostem, vparku Folimanka, nabízí zábavu, relax a sport pro každého. Je vybaven zázemím pro řadu aktivit a sportů a nabízí tak celoroční využití. Areál byl uveden do provozu v srpnu 2022 a do roku 2025 získal již několik významných ocenění.
Včela
Tylovo nám čp. 15
Spotřební družstvo Včela vzniklo oficiálně roku 1904 jako Ústřední dělnický spolek konsumní „Včela“ a 28. května následujícího roku se konala jeho ustavující valná hromada. Tato organizace působila v Praze i ve středních Čechách a fungovala na základě distribuce potravin z velkoskladů do jednotlivých prodejen detašovaných v dělnických čtvrtích. Za první sídlo si společnost vybrala budovu Typografické besedy ve Smečkách.
Všeobecná fakultní nemocnice, U Nemocnice čp. 502/2
U nemocnice 2, Pod Karlovem, čp. 502/II a 499/II
Všeobecná nemocnice byla vystavěna zásluhouJosefa II. aLeopolda II.(za něhož byla nemocnice otevřena, Josef se otevření nedožil) a Ferdinanda I., za jehož panování byla provedena zásadní přístavba.
Všeobecný penzijní ústav, Rašínovo nábřeží čp. 390/42
Rašínovo nábřeží 390/42
Mohutná administrativní budova na Rašínově nábřeží č.p. 390/42 byla vystavěna proVšeobecný penzijní ústavpodle návrhů architektů Jana Kotěry a Josefa Zascheho v letech 1913-1914. Dnes zde sídlí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Zaniklá dětská nemocnice na Karlově
B. Němcové
V místě předpolí Nuselského mostu se nacházela Česká dětská nemocnice Františka Josefa I. Pavilony dětské nemocnice byly zbořeny v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu v roce 1971, a na jejich místě se nachází park Karlovské předmostí, který je tak jediným svědkem někdejší nemocnice.
Zaniklý Braunův letohrádek, Václavská čp. 340
Václavská
VeVáclavskéulici čp. 340 vedle tehdejšího domu čp. 328, který se nacházel uprostřed mezi dnešními ulicemiTrojanovouaJenštejnskou, si nechal vystavět letohrádek významný sochařMatyáš Bernard Braun. Za autora stavby je považován neméně významný český architekt František Maxmilián Kaňka, který byl sochařovým nejbližším spolupracovníkem.
Zdravotní ambulatorium, Italská čp. 1800/35
Italská 1800/7
Původně se zde nacházely pozemky usedlostiSmetankaa zástavba v jihozápadní straně Helénské ulice vznikla ve dvacátých letech 20. století. Většinou má novoklasicistní výraz, ale na domech nalezneme i detaily, odkazující k moderně nebo kubismu.
Zemská porodnice, Apolinářská čp. 441/18
Apolinářská 441/18
V době, kdy horečka omladnic kosila 40-50 žen ze sta a 60 i více dětí ze sta narozených, vyvstala v 60. letech devatenáctého století potřeba vybudovat novou moderní porodnici. Zemský výbor rozhodl vybudovat nové lékařské zařízení Na Větrově s kapacitou cca 3000 porodů ročně. Projekt byl v roce 1863 svěřen proslulému architektu Josefu Hlávkovi.
Zvonařka, U Zvonařky 65/1
U Zvonařky 1
Usedlost Zvonařka měla číslo popisné 65. Na jejím místě se nacházel později Chmelův uzenářský závod a dnes je v uliciU Zvonařky65/1 hotel Le Palais Prague, který zde vznikl přestavbou továrny na uzeniny. Vinice kolem původní usedlosti Zvonařka se přibližně rozprostíraly odNuselských schodůaž poBělehradskou ulici.
Základní škola Botičská, Botičská čp. 130/8
Botičská 8
Základní škole Botičská se dříve říkalo Na Děkance, protože v této části Vyšehradu bývaly příbytky vyšehradských kanovníků (ulice Na Děkance) či opatrovna Hrádecká, neboť škola navazovala na tradici původní vzorové opatrovny v nedaleké ulici Na Hrádku, kterou založilJan Vlastimír Svoboda.
Základní škola Praha 2, Jana Masaryka čp. 400/21
Jana Masaryka 400/21
Vyučování v Základní škole Praha 2,Jana Masaryka ,probíhá od 1. září 2007 podle Školního vzdělávacího programu Studánka (Studium a noví kamarádi). Škola je zařazena Státním zdravotním ústavem mezi Školy podporující zdraví.
Základní škola Slovenská, Slovenská čp. 1726/27
Slovenská 1726/26
Budova I. státního reálného gymnázia byla vystavěna v těžkých letech první světové války. O patnáct let později než sousední budova základníškoly Kladská. Dnes se zde nachází Základní škola , Fakultní škola Pedagogické fakulty UK,Slovenská.
Základní škola u sv. Štěpána, Štěpánská čp. 1286/8
Štěpánská 8
Škola u sv. Štěpána patří mezi vůbec nejstarší školy v Praze. Původní budova se nacházela v blízkosti té dnešní, v uliciNa Rybníčku. První písemná zmínka o gotické škole se objevuje již v roce 1379 ve zmínce pražského arcijáhna Pavla z Janovic vProtocollum visitationis. Založena byla patrně zároveň s kostelem sv. Štěpána, při jižním okraji hřbitova.
Základy románského kostela sv. Jana Evangelisty na Bojišti, Kateřinská čp. 465/42
Kateřinská čp. 465/42
V těchto místech proběhla dne 27. ledna 1179bitvamezi Bedřichem a Soběslavem II., kterou vyhrál kníže Bedřich. Jeho manželka kněžna Alžběta nechala na paměť této bitvy postavit kostel sv. Jana Evangelisty a díky této bitvě získala jméno i uliceNa Bojišti.
Zámek Brandýs nad Labem
náměstí Republiky 1
Renesanční zámek nad řekou Labe, původně gotický hrad z 15. století. Byl oblíbeným sídlem Habsburků a císaře Rudolfa II. Na zámku se nacházel koňský dvůr pro císařský hřebčín. Součástí areálu je rozsáhlý park. Dnes sídlí Výzkumný ústav živočišné výroby.
Zámek Frýdlant
Zámek 1
Gotický hrad přestavěný na renesanční zámek, spojený s Albrechtem z Valdštejna. Zámek byl centrem frýdlantského vévodství za třicetileté války. V erárním vlastnictví od roku 1821. Patří k nejlépe zachovaným raně barokním zámkům v Čechách s bohatými sbírkami.
Zámek Fulnek
Zámecká 1
Renesanční zámek v Moravskoslezském kraji, kde v letech 1618-1621 působil Jan Amos Komenský jako rektor bratrské školy. Komenský musel město opustit po bitvě na Bílé hoře. Zámek uchovává expozici věnovanou jeho životu a dílu. Je součástí kulturního dědictví spojeného s největším českým pedagogem.
Zámek Jindřichův Hradec
Balbínovo náměstí 1
Třetí největší zámek v České republice, původně gotický hrad ze 13. století. Přestavěn na renesanční zámek s rozsáhlými arkádovými nádvořími. Okrouhlá renesanční stavba Rondel je unikátní v rámci celé střední Evropy. Zámek uchovává bohaté sbírky a historické interiéry.
Zámek Kynžvart
Zámek 1
Klasicistní zámek knížete Metternicha, jednoho z nejznámějších evropských diplomatů. Přestavěn v empírovém slohu v letech 1820-1838. Zámek uchovává unikátní sbírky umění, kuriozit a rarit, které kníže shromažďoval po celý život. Park nabízí výhledy na okolní krajinu.
Zámek Lemberk
Lemberk 1
Hrad a zámek v Podještědí spojený s blahoslavenou Zdislavou z Lemberka, manželkou Havel z Lemberka. Středověký hrad byl v 17. století přestavěn na barokní zámek. Je místem poutí ke cti sv. Zdislavy, jejíž ostatky jsou uloženy v nedalekém kostele v Jablonném.
Zámek Milotice
Milotice 1
Barokní zámek na Slovácku, jeden z nejkrásnějších dochovaných barokních sídel na Moravě. Postaven pro rod Serényiů v letech 1719-1722. Zámek obklopuje rozsáhlý francouzský park s vodními kanály a sochami. Interiéry uchovávají původní barokní vybavení. Je chráněnou kulturní památkou.
Zámek Slavkov u Brna
Palackého náměstí 1
Barokní zámek v místě slavné bitvy u Slavkova z roku 1805, kde Napoleon porazil vojska Rakouska a Ruska. Zámek byl postaven pro rod Kouniců a patří k monumentálním barokním stavbám Moravy. Po bitvě sloužil jako lazaret a Napoleon zde vyjednával příměří. Muzeum bitvy je unikátní expozicí.
Zámek Třeboň
Zámek 1
Gotický hrad přestavěný na renesanční a barokní zámek, jedno z nejvýznamnějších sídel rodu Rožmberků a později Schwarzenbergů. Zámek leží v centru Třeboňské pánve s rozsáhlou sítí rybníků. Uchovává bohaté archivy a sbírky. V kapli spočívají ostatky posledních Rožmberků.
Zámek Uherčice
Uherčice 1
Rozsáhlý barokní zámek na jihozápadní Moravě, jeden z největších v České republice. Postaven pro rod Althanů v 17. a 18. století. Po konfiskaci v roce 1945 zámek chátral a byl vyřazen ze státní péče. Dnes prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Je příkladem zapomenuté šlechtické architektury.
Zámek Častolovice
Častolovice 1
Renesanční zámek v Královéhradeckém kraji, jeden z mála šlechtických sídel zachovaných v soukromém vlastnictví. Zámek je v majetku rodu Sternberg-Manderscheid. Je znám bohatými sbírkami středověkých zbraní, zbrojí a tapisérii. Průčelí zdobí renesanční sgrafita.
ZŠ a MŠ Resslova, Resslova čp. 308/10
Resslova 10
Na poměrně krátké, byť dopravně vytížené, Resslově ulici, se nachází nezvykle velký počet vzdělávacích ústavů. Najdeme zde vysokou školu (ČVUT), dvě obchodní akademie a základní i mateřskou školu. Základní škola Resslova byla původně vybudována jako státní gymnasium a později známá jako Jiráskovo gymnasium.
ZŠ a SŠ Praha 2, Vinohradská, Vinohradská čp. 920/54, Slezská čp. 920/21
Vinohradská 54
S tím jak se KrálovskéVinohradyměnily z příměstské obce na vzkvétající a dynamicky rostoucí moderní město, přibývala potřeba výstavby nových školních budov. Jedna z největších se rozprostírá mezi ulicemiVinohradskouaSlezskous jedním uličním průčelím doŠumavskéaSadů Svatopluka Čecha.
Ústav jaderného výzkumu Řež
Husinec-Řež 130
Centrum jaderného výzkumu u Prahy, provozující výzkumné reaktory od roku 1957. Ústav byl postaven v době studené války jako součást sovětského jaderného programu. Dnes je civilním výzkumným centrem zaměřeným na jadernou energetiku, materiálový výzkum a medicínské izotopy. Provozuje tři výzkumné reaktory.
ČVUT a Chemický ústav bývalé německé univerzity, Hlavova čp. 2040/1
Horská 3
Původní budova Chemického ústavu bývalé německé univerzity v novoklasicistním slohu z roku 1919 byla v roce 1959 doplněna stavbou ve stylu socialistického realismu. Vchody do původní budovy byly zazděny a oba objekty byly propojeny dvoupodlažním spojovacím křídlem na pilířích, které je průchozí z druhého patra nové budovy. Dnes slouží oba spojené objekty především potřebám Českého vysokého učení technického.
Černínský palác Praha
Loretánské náměstí 5
Jeden z největších barokních paláců v Praze, postavený pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Průčelí dlouhé 150 metrů je zdůrazněno 30 sloupy. Palác je od roku 1918 sídlem Ministerstva zahraničních věcí. V roce 1948 zde za záhadných okolností zemřel ministr Jan Masaryk.
Českoslovanská obchodní akademie, Resslova čp. 1940/5
Resslova 1940/5
Českoslovanská obchodní akademie našla své nové působiště v roce 1961 v budově někdejší dívčí reálné akademie, resp. Střední ekonomické školy pro mezinárodní vztahy, kam byla přestěhována z protější školní budovy v Resslově ulici 1780-II/8, kde působila od roku 1892.
Činžovní dům s lékárnou Vyšehradská čp. 1411/24
Vyšehradská 1411/24
Klasicizující měšťanský dům se nachází veVyšehradské ulici. V přízemí domu se nachází lékárna U Spasitele. Podoba domu se od druhé poloviny 19. století, kdy byl vystavěn, razantním způsobem nezměnila a dodnes si i interiér lékárny zachovává svou podobu.
Činžovní dům, Italská čp. 36/25
Italská 36/25
Čtyřpodlažní neorenesanční dům v Italské ulici je hodnotný svým architektonickým provedením a slohovou čistotou, která se projevuje jak v exteriéru, tak v interiéru budovy. Dům byl postaven roku 1890 podle projektu Franze Heberleho. Architekturu doplňuje vydařená sochařská výzdoba.
Činžovní dům, Italská čp. 504/31
Italská 504/31, Na Smetance 504/16
Výrazný funkcionalistický dům na nároží ulicItalskáaNa Smetanceod Jaroslava Vančury z let 1937 - 1938. Doplnila jej nástavba navržená Ladislavem Lábusem, který dům také od devadesátých letech 20. století restauroval.
Činžovní dům, Masarykovo nábřeží čp. 2014/2
Masarykovo nábřeží 2014/2
Neobarokní nárožní dům byl postaven současně se sousedním domem p. 2013. Jeho vznik je spjat s rozsáhlými úpravami nábřeží a významně se podílí na jeho vzhledu a reprezentativním charakteru tohoto místa. Formou navazuje na lázeňskou architekturu.
Činžovní dům, Náplavní čp. 1618/6
Náplavní 1618/6
Dům, vystavěný v 80. letech 19. století, slouží v dnešní době jako hotel. Podle dochovaných skic byl autorem návrhu architektJosef Schulz, o jehož autorství se však vedou debaty. Novorenesanční dům je ceněn především řešením hlavního vstupu zasazeného do portálu s figurální sochařskou výzdobou.
Činžovní dům, Náplavní čp. 2013/31
Náplavní 2013/1
Počátkem 20. století, kdy docházelo k rozsáhlým úpravám nábřeží, vznikl také dům, jenž vyniká bohatstvím zdobných uměleckořemeslných prvků ve svém exteriéru i interiéru. Neobarokní dům byl navržen architektem Františkem Jiskrou ve stylu neobaroka a některými prvky nápadně navazuje na české dientzenhoferovské baroko.
Činžovní dům, Rašínovo nábřeží čp. 389/43
Rašínovo nábřeží 389/46
Tak jako řada okolních domu naRašínově nábřeží, tak i dům č.p. 389 nahradil běhemasanace Podskalípůvodní zástavbu. Roku 1911 nahradil plavecký dům U Kněžourků. Pozdně secesní budova byla navržena architektem Miroslavem Buriánkem.
Činžovní dům, Rašínovo nábřeží čp. 407/36
Rašínovo nábřeží 407/36
Z let 1912-1913 pochází pozdně secesní činžovní dům od stavitele Miroslava Buriánka. Čtyřpatrová stavba se nachází naRašínově nábřeží36 a byla vystavěna pro továrníka Aloise Všetečku. Na fasádě domu jsou patrné i kubistické prvky.
Činžovní dům, Rašínovo nábřeží čp. 409
Rašínovo nábřeží 409/34
Součástí řadové činžovní zástavby naRašínově nábřežíje pozdně secesní dům navržený architektem Janem Kožušníčkem. Dominantu domu tvoří figurální výzdoba po stranách hlavního vstupu. Do dnešní doby se dochovala řada původních prvků v interiéru.
Činžovní dům, Žitná čp. 564/14
Žitná 564/14
Nájemní dům s neorenesanční fasádou navazuje na původní středověkou parcelaci. Je tvořen čtyřmi křídly se dvorem s příznačnou pavlačovou kompozicí. Významný je dům také svými obyvateli - skladatelemAntonínem Dvořákema sochařemJosefem Mařatkou.
Činžovní dům,Trojická čp. 397/18
Trojická 397/18
Třípatrová budova vTrojické ulicibyla postavena roku 1897 podle návrhu stavitele a zároveň stavebníka Rudolfa Tereby. Obě fasády domu vyzdobil figurálními výjevy malířAdolf Liebschera mimo jiné se také váží k zasvěcení sousedníhokostelu Nejsvětější Trojice. K domu patří funkcionalistické garáže, které vyprojektoval architektOldřichTyl.
Šafránka
Sady bratří Čapků
Na území Prahy 2 se hojně pěstovalo víno a kromě toho se zde dařilo i zahradnictví a štěpařství s velmi kvalitními ovocnými stromy. Pěstovala se zelenina, květiny, nechyběly ani chmelnice. Prameny hovoří také o pěstování šafránu - což dokládá název starého dvorce s pozemky - Šafránka.
Škola Na Smetance, Na Smetance čp. 505/1
Na Smetance 1
Mezi lety 1886 a 1888 vyrostla v pořadí pátá škola na územíKrálovských Vinohrad. Školní budova byla slavnostně vysvěcena 16. září 1888 pražským biskupem Karlem Schwarzem. Ke škole vystavěné ve stylu neorenesance dříve patřila botanická zahrada, dvůr s hřištěm a školní kaple. V současnosti přibylo podkrovní patro s knihovnou, počítačová učebna a keramická dílna. Od roku 1984 je budova zapsána na seznam nemovitých kulturních památek.
Škola na náměstí Míru čp. 601/19
náměstí Míru 19
První školní budovou postavenou po vzniku samostatné obce KrálovskéVinohradybyla chlapecká a dívčí škola. Stavěna byla současně (a ve stejném slohu) s budovou přilehlé radnice, s níž sdílela i funkcionalistickou přestavbu v roce 1928.
Škola střední ekonomická, Vinohradská čp. 1971/38
Vinohradská 1971/38
Za pouhý jeden rok byla pro Grémium pražského obchodnictva postavena podle projektu Františka Kavalíra nová školní budova. Puristicky provedená stavba je zdobena skulpturami sochaře Karla Dvořáka. V dnešní době v budově sídlí Obchodní akademieVinohradská.
Školka v Riegrových sadech, Vozová čp. 2507/2a
Vozová 2507/2a
Riegrovy sadyjsou nejen oázou zeleně, ale nacházejí se zde také velmi zajímavé stavby. Školka od architekta Lubora Marka, stojící veVozové ulici, prakticky na kraji sadů nedaleko hranice meziVinohradya Žižkovem, tento architektonický obraz zmíněného parku doplňuje, neboť většina těchto staveb již na Encyklopedii Prahy 2 uvedena je.
Železniční nemocnice, Italská čp. 560/37
Italská čp. 560
V těchto místech se nacházely pozemky bývalé usedlostiSmetankaa později zde měla vzniknout vilová čtvrť. Zástavba ve východní partiiHelénskéulice vyrůstala od osmdesátých let 19. století, a tudíž většinou měla historizující výraz, který však většinou překryly pozdější stavební etapy.
Znáte budovu s příběhem?
Přidejte ji do archivu - schválíme ji a zveřejníme.